Přeskočit na kategorie produktů Přeskočit na košík Přeskočit na navigaci

Jarní Black Friday 🖤 slevové šílenství - slevy až 70 % 🙊

⚡ eXtra slevy: získejte slevové kupony na vybrané značky. Získat

Nemám zájem o slevy a akce, chci lištu skrýt

ForCamping s.r.o. - vybavení do přírody

Na LIBERTĚ kolem Slovenska 2. část

14denní putování kluků z Liberta Tour se přehouplo do 2. poloviny a o zážitky opět nebyla nouze.

Představení účastníků

Adam

23 let, student vysoké školy v oboru Chemické a potravinářské stroje a zařízení. Adam se k výpravě připojil v roce 2016 během cesty na Ukrajinu jako šofér, na poslední cestě kolem Slovenska si zkusil i pozici cyklisty na Libertě.

Matěj

24 let, profesionální hasič - záchranář. Matěj je nejsilnější článek z cyklistů na výpravě, fyzicky i psychicky táhne výpravu v nejtěžších chvílích.

Boris

23 let, strojvedoucí. Je autorem myšlenky a zakladatelem projektu Liberta tour, je to mechanik kol i doprovodného vozidla. Neexistuje snad nic, co by neuměl opravit.

Martin

26 let, profesionální fotograf – kameraman. Martin má na starosti přípravu a mediální výstupy z celého projektu. Během celé výpravy s fotoaparátem v ruce dokumentuje veselejší i smutnější chvíle.

Lukáš

29 let, řidič doprovodného vozidla - Feldy. Po poslední cestě v roce 2016 zhodnotil, že jeho kolena další cestu na tak malém kole nezvládnou, a proto si vybral volnou pozici šoféra.

8. den - déšť, zima a jen 30 km

Během noci nakonec nepršelo a déšť si na nás počkal v ten nejnevhodnější čas - při balení stanů. Za neustálého pršení nasedáme na kola a v pláštěnkách odjíždíme z Tater směrem na východ. S přibývajícími kilometry roste i intenzita deště, proto zastavujeme v jedné autobusové zastávce a přemýšlíme jak dál. Jsme úplně promočení, pláštěnky jsou už pomalu zbytečné, Matěj si v ní dokáže udělat akvárko. Po dvaceti kilometrech tedy zastavujeme na oběd v motorestu v Spiškej Belej, aby jsme se aspoň trošku ohřáli. Matěj opět obvolává spolužáky z vysoké školy s dobrým výsledkem. Jakub, jeho spolužák, nám zajistil nocleh v suchu, jak jinak než v hasičské zbrojnici v nedalekém Podolínci. Zmrzlí a promočení taháme poslední kilometry dnešního dne, dnes to za moc nestálo, ujeli jsme jen 30 kilometrů. Ve zbrojnici sušíme všechny promočené věci, zálohujeme materiál do připravovaného filmu a chystáme se na spaní.

obr.: trasa 8. den

Na LIBERTĚ kolem Slovenska 1. část

Adam, Matěj a Boris - tři přátelé, kteří cestují po světě na starých kolech značky Liberta, nás tentokrát vezmou na výpravu kolem jejich rodného Slovenska.

>>> ČÍST DÁL <<<

9. den - travertinové jezero

Devátý den na cestě to vypadá jako by včera vůbec nepršelo. Slunce vyšlo do husté mlhy, od rána začíná být pěkné teplo. Zastavujeme ve Vyšných Ružbachách, kde se nachází přírodní travertinové jezero. Tento Ružbašský kráter je navíc díky svojí velikosti považovaný i za největší travertinové jezero na Slovensku a možná i v celé střední Evropě. Tento unikát je od roku 1967 zařazený mezi chráněné přírodní útvary Slovenska.

obr.: trasa 9. den

Šlapeme skrz Starou Lubovňu, projíždíme historické lázeňské město Bardejov, kde se zastavujeme na historií posetém Radničním náměstí a ve večerních hodinách přijíždíme do Svidníka, kde si stany stavíme u menšího letiště a další přicházející bouřka nás po 110 kilometrech zahání do stanů.

Hrdý partner Liberta Tour

V rámci projektu PODPORUJEME VAŠE SNY pomáháme sportovcům, dobrodruhům a nadšencům plnit jejich sny. Podporujeme také kulturní, sportovní, turistické a cestovatelské akce, stejně jako společensky prospěšné iniciativy skupin i jednotlivců. Více na PODPORUJEME.

10. den - nejvýchodnější obec

Desátý den ráno, kromě toho, že máme zase všechno mokré, je obloha zatažená a na nedalekém letišti si někdo od brzkých ranních hodin trénuje vzlety a přistání. Už trochu znechucení nasedáme na ty tři zelené křápy a šlapeme směrem do nejvýchodnější obce. Ve vesničce Havaj se zastavujeme na malé občerstvení, ale hospody jsou ještě zavřené, proto si vybíráme menší obchod a debatujeme s místními, kteří zvolili podobnou taktiku. Do pedálů bychom potřebovali vazelínu, kterou ve výbavě nemáme, proto se jeden z pánů nabídne, že bydlí nedaleko a trošku nám ze své věnuje. Kde jinde byste hledali vazelínu, když ne v Havaji.

Skrz Sninu vjíždíme do Národního parku Poloniny, kde leží i nejvýchodnější obec na Slovensku – Nová Sedlica. Zde si jako kluci ze západu uvědomujeme, jak se máme dobře oproti tomu, jak se mají lidé tady na východě. Pracovních možností je tu málo, muži odchází za prací do zahraničí a rodiny nechávají doma. Ceny nemovitostí tu jsou astronomicky rozdílné.

obr.: trasa 10. den

Poslední plánovaný bod naší cesty jsme v tento den po 135 kilometrech zdolali už po tmě, něco málo po deváté večerní. Stany stavíme v místním kempu, v kterém se dá přenocovat za dobrovolný příspěvek. Je tu krásné zázemí, toaleta, voda i elektrika. Legendární noční obloha v Poloninách, kde je nejmenší světelné znečištění na Slovensku, nezklamala. Nad hlavami máme úplně jasno a před spaním ještě pozorujeme oblohu posetou hvězdami.

O značce LIBERTA

Liberta je jednoduché dámské městské kolo známé hlavně ze 70.-80. let. Jeho konstrukce je velmi jednoduchá - má jeden převod, protisměrnou brzdu a 24palcová kola.

Liberta - továrna na kočárky byla původně založená pod názvem dílna Antonína Svobody v roce 1923 Antonínem a Marií Svobodovými. Továrna byla založena v Mělníku v městské části Mlazice. Název továrny Liberta vznikl převzetím italského slova libertà - v překladu svoboda. Dětské kočárky Liberta se staly fenoménem své doby a byly vyhledávaným artiklem nejen místními, ale také zahraniční klientelou po celé Evropě.

Kromě kočárků a dětských tříkolek byla po roce 1945 spuštěná výroba kol, která se udržela po celou dobu socialistické éry.

11. den - ukrajinská hranice

Jedenáctý den začínáme zkratkou po turistické trase. Felicii posíláme objížďkou, protože by to přes les nezvládla. Zkratka vede z obce Ulič a má nás dovést až do vesnice Ubľa v pohraničí. Z vesnice vede asfaltová cesta, která se postupně ztrácí až plynule přechází do lesní zablácené cesty. Potkáváme pár maskovaných pohraničních policistů, protože jsme blízko hranic s Ukrajinou. Jdeme po červené značce, které jsme si přestali všímat a nevědomky jsme se ztratili.

obr.: trasa 11. den

Po chvíli bloudění přicházíme až na samotnou hranici s Ukrajinou. Uprostřed lesa stojí dva sloupky, jeden v našich státních barvách, druhý v ukrajinských a mezi nimi stožár s kamerami. Pohraniční policisté, kteří o nás už jistě dávno vědí a sledují nás někde na monitorech, si musí pěkně klepat na čelo, co to tam s těmi koly vyvádíme. Děláme si fotku a hledáme naši původní zkratku po červené značce. Po pár minutách už jdeme po vyznačené trase, která nás přivádí do Uble, odkud přes Sobrance projíždíme okolo proslavené vesnice Fekišovce. Tento přechod se nám stal osudným, protože se Borisovi hned po focení u značky obce zasekává pedál. To máme asi za to, že jsme nezazpívali hymnu. S tím pedálem se to dál nedá a náhradní nemáme. V Michalovcích jsou ještě otevřená nějaká obchodní centra, kde kupujeme ještě večer náhradní díly i do zásoby.

Dnešní putování ukončujeme po 65 kilometrech ve vesničce Lúčky. Stavíme stany někde za dědinou v poli, když se oblohou přežene velký blesk. Zase? Vážně? Další sušení věcí a stanů by nás už fakt naštvalo. Radar naznačuje, že za chvíli tu máme parádní déšť. Rozbíháme se všemi směry do vesnice a hledáme nějaký přístřešek. Jako první schopná možnost vypadá střecha před domem smutku. To ale Lukáš neakceptuje, protože se bojí hřbitovů všeobecně a rozbíhá se do prvního dvora, na kterém jsou ještě lidé. Ti nám neumí poradit žádný rozumný přístřešek, ale nabízejí nám nocleh v předělané místnosti pod místním evangelickým kostelem, ale prý tam nejsou postele, tak jestli nám to bude stačit. Stačit? Vždyť to je luxus! Z Feldy nanosíme spacáky do podzemí a v tom se tak rozprší, že pokud bychom byli někde venku, do pár minut jsme komplet mokří.

12. den - vyčerpání

Ráno si Boris vyměňuje pedál a už poznamenaní cestou začínáme dvanáctý den našeho putování. Projíždíme Michalovce a máme před sebou přejezd přes Dargov. Hodinu šlapeme nahoru do kopce vedle Liberty a na vrcholu si děláme fotku s tanky a památníkem. Z Dargova nás čeká zasloužený sjezd dolů z kopce. Kolem oběda přijíždíme do metropole východního Slovenska, do Košic. V historickém centru si dáváme oběd a obdivujeme krásy města. Dnes by jsme chtěli nocovat v Gelnici, proto po obědě znovu šlápneme do pedálů, ale jde nám to některým hůř, už jsme z toho kola vyčerpaní. Jak se říká, pomaleji dále dojdeš, a tak jsme pomaličku, už po tmě dorazili do Gelnice. Je cítit, že jsme z východoslovenské nížiny zpátky v horách. Je tu chladněji, ale ve stanech nám po dnešních 106 kilometrech bude snad příjemně.

obr.: trasa 12. den

13. den - Slovenský ráj

V noci teplota klesá na 2,5 °C. Je nám celkem zima. Občerstvení chladným ránem zase znovu bereme ty naše staré, už trochu rozhrkané Liberty a šlapeme směr Telgárt. Projíždíme územím, kde je asi nejvíc romských spoluobčanů, co jsme zatím viděli. Všichni nás zdraví, ptají se, co prodáváme a přejí šťastnou cestu. Kolem Palcmanské Maši vjíždíme do Slovenského ráje a dorážíme do Telgártu, kde je ten nejkrásnější železniční most na Slovensku. Naproti mostu, je pěkná kavárna, která je umístěna ve starém vagónu a je z ní krásný výhled na most. Po dávce kofeinu nasedáme a z mírného kopečka šlapeme dolů do vesničky Heľpa, kde na kopci s parádním výhledem po 118 kilometrech stavíme stany. V kufru máme poslední zásoby tekutého svetru, tak se oblékáme o něco víc než obvykle, protože to vypadá na jednu z posledních chladných nocí. Za pár dní jsme doma!

obr.: trasa 13. den

Liberta Tour

V rámci projektu PODPORUJEME vám dnes představujeme partu kamarádů ze Slovenska, kteří cestují po světě ne úplně tradičním způsobem.

>>> ČÍST DÁL <<<

14. den - poslední noc

Z Heľpy vyrážíme nabuzení, protože jsme stále blíže k domovu. Přes Brezno dorážíme do Banské Bystrice, v které se právě konají oslavy výročí SNP. Z báňského města se vydáváme směrem na Harmanec a chceme projet horský přechod Šturec. Další z nekonečných stoupaní, kde musíme Libertu tlačit. Po dvou hodinách jsme na vrcholu a upalujeme dolů až do Turčianských Teplic, které navštěvujeme na naší cestě už podruhé. Deset kilometrů za městem ve vesničce Budiš hledáme nocleh a po zdolání 118 kilometrech chceme jít spát. Pohled na meteoradar nás už ani neděsí, vidíme tam další blížící se bouřky, které se nás na první pohled nechystají obejít.

Znovu tedy sháníme nějakou střechu nad hlavou. Pána, který před domem seče trávník se ptáme, zda nám nemůže něco poradit, nabízí nám svoji garáž. Prý je též cestovatel a je třeba si pomáhat. Na této cestě máme na lidi opravdu štěstí. V dálce se už zase blýská, snad už na lepší časy a v garáži vedle auta rozkládáme spacáky a usínáme. Pršelo snad všude okolo, ale v Budiši ani kapka. Z radarových snímků bylo jasně vidět, že velké mračno se těsně před Budiší rozdělilo na dvě polovičky a vesnici obešlo. Vsadíme se, že kdybychom spali někde venku, tak se všechna voda z nebe vyleje přesně na naše tři stany.

obr.: trasa 14. den

15. den - doma

Poslední – patnáctý den je před námi a vypadá, že bude nejkrutější. Vyrážíme krátce po deváté a vypadá to na vysoké teploty a silný nárazový protivítr. Šlapeme i dolů z kopce a zároveň stojíme na místě. Kilometry přibývají nějak pomalu. Z Budiše jedem přes Prievidzu, kolem Bojnického zámku, přes Partizánske, Topoľčany a Hlohovec. Zase se stmívá, to co nás provázelo celou cestu, nás vítá i doma v Červeníku. Po posledních 120 kilometrech, okolo sedmé večer dorážíme na místo startu. Jen co se přivítáme s rodinami a přáteli, tak se hned spustí liják. Parádní závěr!

obr.: trasa 15. den

Konečná bilance

15 dní, 1500 kilometrů, 5 zničených lidí, 3 defekty, 3 zničené pedály, 1 paprsek kola. Taková je naše bilance. Slovensko je nádherná a rozmanitá země, která má co nabídnout i tomu nejzcestovalejšímu cestovateli. Potkali jsme mnoho zajímavých lidí, s kterými bychom si mohli povídat ještě dlouhé hodiny, ale čas na naší cestě je nekompromisní. Projížděli jsme krásnými zákoutími, nádherná příroda při zapadajícím slunci byla vždy silným zážitkem. Absolvovat to vše na Libertě je náročné, ale vzájemnou pomocí a povzbuzováním jsme to zvládli.

obr.: trasa komplet (1.-15. den)

Během celého výletu nás poznávalo a zdravilo mnoho lidí, to nás vždy povzbudilo a potěšilo. Děkujeme též všem našim podporovatelům, kteří nás před cestou i během ní podporovali, děkujeme i těm nepřejícím, kteří nám nevěřili, ti nás poháněli kupředu snad nejvíc. Liberty i Felda to zvládly perfektně a zaslouží si náš obdiv. Materiálu na připravovaný film je víc než dost a na výsledek se budete moct podívat koncem března 2021. Teď Liberty odkládáme do kůlny, tři z pěti členů výpravy čeká příští rok svatba, proto se necháme sami překvapit, kdy a jestli vůbec je ještě vytáhneme na nějakou parádní expedici.

Video - trailer Liberta Tour

Update duben 2021: je na světě trailer k filmu: "V lete 2020 sme chceli prejsť na starej Liberte zo Slovenska cez Balkán až do Grécka. Pandémia nám to prekazila, no nezvdali sme sa. Prešli sme celé Slovensko za 15 dní a spravili sme presne 1500 kilometrov. Cestopisný film o našom letnom dobrodružstve už na jar 2021!"