Snow film fest 2019

Také máte oblíbené akce, na které se rok co rok těšíte? Minulý rok jsem do svého kulturně-sportovního repertoáru akcí, které musím navštívit, zařadila putovní filmový festival Snow film fest.

Obsah

Termín a místo
Program
Filmy
Diashow na konec
Ještě stíháte
Užitečné odkazy

Snow film fest se koná každoročně od roku 2011. V průběhu podzimu tak můžete navštívit některé z cca 200 kin a několik hodin z vyhřátého kinosálu obdivovat borce při dobrodružných zimních výpravách, horolezeckých výstupech nebo freeridech. Já jsem letos za filmy ze zimního prostředí vyrazila do Zábřehu na Moravě.

Termín a místo

Koná se festival ve vašem městě v termín, kdy nemůžete? Taky se mi to letos stalo. Nezoufejte a podívejte se do programu. Koná se na tolika místech v ČR a SR, že si snadno najdete místo a termín, co vám bude vyhovovat.

Kdy a kde >

Program

Rok 2019 nabízí ke shlédnutí 6 filmů, nemusí být do promítání ale zařazeny všechny. Kromě filmů většina místních spolupořadatelů zařadí do programu zajímavou přednášku. Na konci programu si budete moci zasoutěžit o hodnotné ceny tím, že budete hlasovat o nejlepší film. Mně se třeba povedlo vyhrát 6 plechovek piv. Doma jsem je okamžitě věnovala svému muži jako poděkování za to, že mě nezabil. Těsně před odjezdem na fesťák jsem totiž rozbila kufr u auta. A i když nevyhrajete na místě, ještě se můžete zúčastnit soutěže přímo na stránkách Snow film festu a vyhrát o trošku víc hodnotnější ceny – lyže, běžkařský zájezd, mikinu nebo čepici.

Promítané filmy >

Filmy:

Surfer Dan

USA, 2018, 8 minut, Tim Kemple

První promítaný film, který jsme kvůli pozdnímu příjezdu neviděli. A je to asi škoda, film prý měl velký spád, v osmi minutách dokázal říct všechno, co bylo potřeba. Film o surfaři ze severu, který za svojí surfařskou vášní necestuje přes půl světa, ale užívá si ji v ledových vlnách Hořejšího jezera v Michiganu uprostřed zimy.

Onekotan

Rakousko, 2015, 52 minut, režie Simon Thussbas

Skupina lyžařů se dostává na jedno z nejizolovanějších míst na zemi – na ostrov v Tichém oceánu Onekotan. Nezmapovaným a neprobádaným územím se chtějí dostat na vrchol bezejmenné sopky a na lyžích ho sjet dolu. Na cestě překonávají řadu překážek, od nepříznivého počasí přes ledové mosty po zásadní problém, jak se z ostrova dostat domu. Film byl dělaný v podobném duchu jako minulý rok film Into twin galaxies. Velmi odvážný projekt, nezmapované území, nádherné záběry na neobydlenou sněhovou krajinu, spousta překážek. Filmařských kvalit Into twin galaxies rozhodně nedosahoval, rozhodně ale bylo na co se dívat a dlouho jsem pak při hlasování zvažovala, jestli právě tento film neoznačit jako te, co mě zaujal nejvíc. Nakonec můj hlas ale dostal následující….

Můj svět

ČR, 2019, 14 minut, režie Filip Louma, Debora Vaňková

Krátký pohled do světa Jana Venci Francka. Člověka, pro něhož jsou tou pravou hodnotou zážitky. A ty sbírá zejména na utramaratonech v Yuconu. Ultramaratonskou trasu zdolává pěšky ve standartních běžeckých botách v -40 stupních nad nulou, vše potřebné si táhne za sebou. Přespává v malém stanu, občasný komfort mu poskytuje pouze pár checkpointů na trase. Yucon ho tak moc okouzlil, že právě sem směřoval i svojí svatební cestu. Naštěstí pro nás nezůstalo jen u 14 minut, právě Jan Venca Francek byl hlavním hostem SFF v Zábřehu a tak nás čekala parádní hodinová diashow. Jo, jako film byl Onekotan možná lepší, ale v kombinaci s diashow a přednáškou u mě ten večer nemělo nic jiného šanci.

Queen maud land

USA, 2018, 28 min., režie Cedar Wright

To je tak, když se na něco moc těšíte. Pro mě měl být tento film vrcholem večera, nakonec jsem ho musela i přes mé oblíbené aktéry Alexe Honnolda a Conrada Ankera zařadit na poslední místo. Záběry se střídaly tak rychle, že jsem netušila, kde zrovna jsou, co lezou, dramatické okamžiky na mě ze záběrů příliš nedýchaly. Celkový dojem zachraňovaly vtipné dialogy. Nejspíš jde ale jen o můj osobní dojem, na csfd.cz získal film 84 %. A o čem film je? Skupina elitních horolezců se vydala na Antarktidu zdolat monumentální skalní věže vystupující z ledové krajiny.

Ice and palms

Německo, 2018, 32 minut, režie Philipp Becker

Poslední film byl naopak velkým překvapením. Seděla jsem se zatajeným dechem od začátku do konce. Dva kamarádi lyžaři se vydali na 1800 km/35000 metrů vertikálně dlouhou expedici, která započala u nich doma a končila ve Francouzkém Nice. Cestou stoupali a sjížděli takové ikonické Alpské svahy, jako např. Piz Bernina. Žádný motor. Pouze nohy, kolo a lyže. Nádherný film, už jen kvůli němu se vyplatí Snow film fest navštívit.

Diashow na konec

Normálně by byl konec, ale Zábřežský pořadatel ještě pozval specialistu na vytváření časoměrných videí a dokumentů Jiřího Babáka. Měl připravenou diashow Norsko: země nejistoty a jeho měsíční cestě do Norska. Z festivalu odcházím s tím, že asi jednou do Norska pojedu. A taky možná na Antarktidu, do Yukonu a na tu Piz Berninu taky jednou vylezu. Co vím ale jistě, je to, že na lyžích ji sjíždět nebudu.