Jak legálně přespat v přírodě - Slovensko

Jestli při cestě po ČR stačí zapomenout na táboření, při kempování na Slovensku se budou hodit vynikající plánovací a vyjednávací schopnosti.

V minulém článku, který se týkal Česka, jsme si řekli, že stačí nocovat (= ne tábořit) a můžeme volně přespávat víceméně kdekoliv bez rizika potíží. Slovenská příroda nabízí mnoho neodolatelných lákadel, mezi které patří obrovská rozmanitost zahrnující ostře řezané vrcholky hor, nespoutané řeky a hluboké, nekonečné lesy. Abychom si je vychutnali, budeme muset náš přístup k legálnímu a nelegálnímu přenocování přehodnotit. Slovenské trampování nemá tak silnou oporu v historii, proto budeme muset udělat několik ústupků. Žádný z nich ale nemůže vyvážit skvělé zážitky po dlouhém treku plném dechberoucích vyhlídek.

• Ultralehké stany
• Spacáky
• Karimatky
• Expediční batohy

2 x přemýšlej, jednou spi

Ve zkratce si řekněme, že na Slovensku si při pokusu o trampování budete muset vybrat z následujících možností:

1. tábořit na vyhrazených místech či ve vybraných chráněných oblastech

2. přenocovat tak, aby o vás nikdo nevěděl (ZAKÁZÁNO)

Zákon jako takový rozhodně nestojí na straně turistů. Do lesa máte povolen vstup a pohyb, tím to ale prakticky končí. Na Slovensku totiž existuje zákon o lesích, který obecně říká:

• Les - zakazuje se rozdělávání ohně a táboření mimo k tomu vyhrazená místa

Ve jménu ochrany přírody

Do vaší snahy o nerušené přespání v slovenské přírodě vstupuje především téma ochrany přírody. Ochrana přírody potom na vybraných územích probíhá následovně:

• 1. zóna - celé území Slovenska
• 2. zóna - CHKO
• 3.-5. zóna - zakázáno táboření i bivakování, pohyb pouze od východu do západu Slunce
• Národní rezervace a památky - nejpřísnější zákazy za účelem ochrany

Dá se tedy volně bivakovat pouze v 1. a 2. ochranném pásmu, cokoliv výše už je bez šance. Na soukromých pozemcích nesmíte ani nocovat bez souhlasu majitele. Přenocovat v bivaku musíte tak, abyste les žádným způsobem neničili (týká se rostlin, živočichů i půdního překryvu).

Oheň si nerozděláte nikde mimo vyhrazených míst, kterých je poskrovnu. Takto celá situace vypadá velmi prekérně - jak z toho ven? Nastínil jsem výše 3 scénáře, jak si pobyt v přírodě užít i přes nepřízeň zákonů. Tak se na to pojďme podívat.

• Doplňky k batohům
• Boty
• Žďáráky
• Oblečení

1. Táboření na vyhrazených místech

V národních parcích a chráněných oblastech lze najít veřejná tábořiště, případně je nutné plánovat cesty tak, abyste spali na horských chatách či u četných útulen (ty hledejte v turistických mapách a různých cestopisech, nejde o oficiální zařízení). Bude to nejspíš stát nějaká ta eura, ale někde se dá za pár drobných domluvit stanování na pozemku horské chaty. V nižších pásmech chráněné oblasti budete muset přespat pod širákem, soukromým pozemkům se vyhýbejte nebo si vyžádejte souhlas vlastníka. Na řadu tak přijdou i komerční kempy, kterých v okolí najdete celkem dost.

Rozhodně vás zamrzí, že tábořit ani bivakovat nelze v těchto parcích: Vysoké Tatry, Nízké Tatry, Malá Fatra, Slovenský ráj, Muránská pláň, Pieninský národní park, Poloniny, Velká Fatra, Slovenský kras.

Důležité: Je dobře známo, že ve Vysokých Tatrách je výstup na vrcholy, přes které nevede značená stezka, umožněn jen skupinám s akreditovaným průvodcem. Je vynucována podmínka, že daný vrchol může v jeden den zdolat maximálně 30 lidí, přičemž jeden průvodce může pod sebou mít maximálně 5 osob. Po turistických trasách se můžete pohybovat bez průvodce, při pohybu mimo značené trasy, což se týká mnoha míst včetně Gerlachovského štítu, si musíte horského vůdce najmout . Někteří toto považují za státem řízenou komercionalizaci přírody, jiní si vzpomenou na desítky smrtelných nehod, které se v předešlých letech nezkušeným turistům přihodily. Seznam lokalit pro různé druhy VHT, horolezení a skialpinismu najdete v této vyhlášce.

Takže tady budete nuceni mistrně plánovat, předvídat, rezervovat chaty a doufat, že vše klapne na jedničku. Hodit se vám budou opět značky na turistické mapě mapy.cz, případně zpracované zápisky z treků ve vámi zvolených oblastech na webech pohora.cz nebo treking.cz. Pokud strávíte noc pod širákem v ochranném pásmu 1 či 2, udělejte maximum, abyste nic nepoškodili a po svém odchodu nezanechali ani stopu.

• Čelovky
• Trekingové hole
• Vařiče
• Podpalovače

2. Přenocovat neviděn, neslyšen (ZAKÁZÁNO)

Tato varianta slibuje sice mnohem více dobrodružství, ale my vám ji musíme jednoznačně vymluvit. Jedna věc je doufat, že se vyhnete lesní stráži nebo stráži přírody a že tak utečete pokutě. Druhou je pak výrazné riziko střetu s velkou šelmou, jako jsou vlci nebo medvědi.

Pokud je pro vás hlavním cílem pochod z jednoho místa do druhého, naplánujte si trasu tak, aby každá etapa začínala a končila na povoleném nocovišti.

Ale nezoufejte, pokud přeceníte svoje síly a nedojdete na plánované nocoviště. Na slovenských horách totiž stojí také mnoho salaší které se mohou v případě nutnosti stát vaším nezbytným záchytným bodem a nouzovým úkrytem.

• Nádobí
• Jídlo na cesty
• Lahve
• Vodní filtry a tablety

Existuje nějaká naděje?

Jako seriózní web vám nedoporučujeme varianty 2A) a 2B) praktikovat, nicméně je velmi omezující jednat dle současné legislativy ke spokojenosti všech stran. Zarytí horalové, trampové a poutníci jsou v současném systému jednoznačně mnohem méně spokojení a pokud se má se situací něco stát, bude nutný tlak veřejnosti na změnu legislativy či na vytvoření většího počtu vyhrazených míst k táboření. To potvrzuje i Milan Gigel, autor zálesáckého webu doprirody.prakticky.sk: “U nás tremping není uznaným národním dědictvím, je velmi málo osad a nemáme místa, kam by se dalo chodit k hotovému - k lavicím, přístřeškům, ohništím, srubům - sice je za každou vesnicí místo, kam se chodí na některé srazy a je tam i potřebná výbava - přístřešek s ohništěm a lavicemi. Nejsou to ale místa, kde bychom jako zálesáci trávili svůj čas. Raději cestujeme na vlastní pěst, bez zázemí a tuláckým způsobem. Při každém střetu, kolizi nebo odporu je nutné ustoupit. Sbalit se a jít dále.”

Věřím, že by na Slovensku mohl fungovat systém veřejných přístřešků či chatek, jako funguje například ve Švédsku či na Novém Zélandu. Slovensko má zkušenosti s vybíráním vstupů do národních parků (například: Slovenský ráj) i s povinností účasti akreditovaného průvodce při zdolávání některých vrcholů ve Vysokých Tatrách, takže věřím, že by si nějak poradili i s tímto. O této daleké budoucnosti si ale zatím nechme jen zdát.

V současné době je táboření a bivakování velmi limitováno, takže se na to před cestou na Slovensko připravte, snažte se brát extrémní ohledy na ochranu přírody a užívejte si její krásy, jak jen můžete. Možná se někdy budete muset uchýlit k zaplacení komerčního ubytování, nebo riskovat probdělou noc ve stresu z kontroly, ale slovenská krajina za to jednoznačně stojí.

• Outdoor ručníky
• Cestovní lékárničky
• Repelenty
• Cestovní lektronika

Užitečné odkazy:

Autor: Matyáš Vejskal

Zdroje: doprirody.prakticky.sk, epi.sk, treking.cz