Jak vybrat outdoorové oblečení?

Ať už vyrážíte na horskou túru, věnujete se halovým sportům, běháte, lezete po horách nebo se jen rádi procházíte, vždy byste měli být dobře oblečeni. Pokud se chcete obléct opravdu efektivně, měli byste se řídit správným vrstvením oblečení. Jsme tu s článkem, který vám vysvětlí, jak na to!

Obsah Co je cibulový systém vrstevní oblečení? Jak přicházíme o teplo?  První vrstva - funkční prádlo Druhá vrstva - mikiny nebo svetry Softshell Třetí vrstva - bundy a kalhoty Bundy Kalhoty Výběr zateplené bundy Na co si dát pozor Užitečné odkazy

 

Tento článek se bude věnovat vrstvení oblečení, též známému jak tzv. cibulový systém. Ten se skládá ze třech základních vrstev technického neboli funkčního textilu. Pokud jste se s tímto systémem doposud nesetkali, věřte, že naučit se jeho zásady je velmi snadné a při jejich dodržování máte nad nepříznivými klimatickými podmínkami, přehřátím nebo naopak podchlazením nadobro vyhráno. 

 

Co je cibulový systém vrstvení oblečení?

Cibulový systém představuje jasně daný systém vhodného vrstvení oblečení, které vám zajistí perfektní pohodlí a funkčnost de facto při jakémkoliv sportu či outdoorové aktivitě. Pokud se tímto systémem budeme řídit, zajistíme to, že naše tělo bude za všech okolností (i za těch nejméně příznivých povětrnostních podmínek – v chladu, teple, horku, při větru, dešti, sněhu apod.) v ideálním stavu a kondici. Při dodržování správného vrstvení nám oblečení poskytne vždy přesně to, co naše tělo v daných podmínkách potřebuje.

Vrstvení oblečení zahrnuje:

První vrstva (sací) - funkční prádlo či termoprádlo Druhá vrstva (izolační) - mikiny nebo svetry Třetí vrstva (ochranná) - bundy a kalhoty Druhá/Třetí vrstva (kombinace izolace a ochrany) - softshell

 

 

 

Jak přicházíme o teplo?

To důležité na začátek. Abychom porozuměli tomu proč se správně oblékat, musíme pochopit, jak teplo funguje. A proč o něj přicházíme. V ideálním stavu bychom totiž měli být schopni teplo si u těla udržet a vracet mu jej neustále zpátky. Vrstvením oblečení docílíme právě tohoto efektu. 

1. Vlhkem - nedávno jsem tohle zmínil v článku o praní péřových bund, vlhko totiž nejlépe vede teplo. Proto když navlhnete, je vám brzy zima. Zde je důvod změnit 1. vrstvu a zainvestovat do kvalitní spodní vrstvy, která je 1) rychleschnoucí a 2) dobře odvádí pot od těla.
2. Prouděním vzduchu - tedy větru, který nás zbaví tenké vrstvičky ohřátého vzduchu, který si naše tělo okolo nás vybuduje. Ideálně pořídit dostatečně větru-vzdornou vrstvu, která zamezí větru v proniknutí do naší teplé zóny. Věci s membránou Windstopper a podobné - ideální volba. 
3. Sáláním - naše tělo neustále sálá teplo, především hlavou, chodidly a rukama. Pokud tyto části těla dobře zaizolujeme (funkční ponožky, kvalitní čepice a rukavice). stejně jako zbytek těla, začne se toto teplo tělu ihned vracet a už o něj nebudeme přicházet. 

 

• Pánské oblečení

• Dámské oblečení

• Dětské oblečení

• Doplňky k oblečení

 

1. První vrstva - funkční prádlo

První vrstva dokáže i ve vysoké vlhkosti regulovat tělesnou teplotu, má nízkou nasákavost a vytváří tělu jakési přírodní „mikroklima“. To v překladu znamená, že hlavním úkolem je udržet vás v suchu a odvádět pot od těla. První vrstva by zároveň měla být i rychleschnoucí, ani při delším nošení nezapáchat a především, měla by být příjemná na těle. 

Dobrá rada k dobru: termoprádlo by mělo být vaší druhou kůží, tedy "neplandat" a být akorát natěsno (tak akorát, aby jste se cítili příjemně, je to i o vhodném střihu). Poznatek od letitého uživatele: pokud vám prádlo nebude dokonale sedět, prakticky jej zbavíte jeho hlavní funkce, tedy odvod potu a termoregulace. Další rada k dobru: i v termoprádlu se budete potit (pocení těla je důležité, snaží se nás ochlazovat), to by ale mělo být schopné si s potem poradit a odvést jej od těla pryč.

 

 

Materiály funkčního prádla

Je naprosto zásadní vybrat si funkční materiál, který využijete k aktivitě, jakou budete vykonávat. Každý materiál má svá specifika, pojďme si je stručně probrat.

• Merino - současný trend a jedny z nejlepších možných vlastností. Ideální pro dlouhodobé nošení, spíše než na krátkodobou intenzivní zátěž. Nepřejímá pachy. nevýhodou může být právě onen přírodní původ a tedy jistá míra "škrábavosti" na těle, čehož se dá ale zbavit přepráním v přípravku určeném merino výrobkům. Dobře odvádí pot, mokré merino tolik nestudí jako syntetika a pomaleji schne.
• Syntetické materiály (polyamid, nylon, polpropylen) - tam, kde merino vlna nestačí, bude syntetika fungovat výborně. Vysoká zátěž, maximální aktivita (lezení, aerobní sporty), zde tento materiál odvádí maximální práci a má nejlepší výkon. Přejímá pachy a studí na těle, což ale po krátkodobém výkonu nemusí až tak vadit, je dobré s tím ale počítat. 
• Kombinovaný materiál - podobně jako u trekových ponožek, ideální varianta, když zvolíte dobrý poměr pro konkrétní aktivitu. Za nás nejlepší volba, pokud si nejste jistí aktivitou či jejich poměrem a toužíte po univerzálním termoprádle, který si bere z každého materiálu to nejlepší. Kombinovat lze i s bambusem (odvádí vlhkost 2x rychleji než bavlna), který také výborně funguje. 

• Pánské funkční prádlo

• Dámské funkční prádlo

• Dětské funkční prádlo

 

Gramáže

Letní gramáž by měla být okolo 100 - 150 g/m, okolo 200 jsou pak univerzální kusy (ti, kteří snášejí lépe chlad už je mohou používat i na zimu, naopak ti zimhouřivější i na léto). Gramáž nad 250 g/m - tady začínají mikiny. 

 

• Pánská merino trika s dlouhým rukávem

• Dámská merino trika s dlouhým rukávem

• Pánské funkční termo spodky

• Dámské funkční termo spodky

 

2. Druhá vrstva - mikiny nebo svetry

Je izolační a zároveň by měla umět dobře zacházet s potem, který už vám odvedlo od těla termoprádlo. Je důležité vědět, že oblečení (i to sebelepší) nehřeje, pouze umí dobře vracet teplo zpět tělu a udržovat mikroklima. Takže je důležité vybrat si správně z věcí, které takhle fungují a budete milovat pohyb a aktivity v přírodě za každého počasí. 

Zajímavost k dobru: typickým materiálovým zástupcem je fleece, „chlupatý“ materiál, který je do svých struktur schopen vázat velké množství vzduchu. Tím, že se vzduch nehýbe a je vázaný u těla, se dokážeme ohřát – a právě to je stěžejním úkolem druhé vrstvy – poskytnout teplo vázané v materiálu.

 

Materiály druhé vrstvy

Je to dost podobné první vrstvě, opět se tu setkává přírodní materiál (Merino) se syntetikou. Rozhodující i zde je gramáž a aktivity, jaké budete provozovat.

• Klasický fleece - je hodně dobrý a tlustý izolant, na který se dá v případě potřeby ještě nalaminovat membrána (ideálně Windstopper) a stane se nám z něj klidně i vrstva třetí. Skládá se ze 100% polyesteru a má mnoho podob a mnoho gramáží (Polartec Thermal Pro, Polartec Classic 200...). Je to ale stále fleece jak jej známe. Po sbalení veliký, neumožní moc aktivní pohyb.
• Technický fleece - daleko zajímavější volba, protože tento materiál je rychleschnoucí, prodyšnější, pružnější a odolnější vůči oděru. Navíc je tenčí a dá se dobře složit například do batohu. Jeho variantu Pontetorto Technostretch používá například Sensor, Polartec PowerStretch zase výrobce High Point.
• Merino vlna - rozhodně ano, výrobky s gramáží od 250 g/m už velmi dobře fungují. Bohužel je vlna v tomto případě už těžší a hůře sbalitelná, zároveň si poměrně slušně připlatíte. 

• Pánské funkční mikiny

• Dámské funkční mikiny

• Dětské mikiny a svetry

• Praní a impregnace

 

3. Softshell

Tato vrstva je velmi specifická díky materiálu, který jsem jako tuto vrstvu zařadil. S tímto přístupem k cibulovému vrstvení se nesetkáte všude, já bych ale rád právě tento výrazně odlišný materiál rád zařadil do našeho seznamu. Softshell totiž funguje jako mezi-vrstva i jako poslední vrstva, tedy čtvrtá. Záleží, jaký typ použijete a na jakou aktivitu. 

Jistě jste se s tímto materiálem nebo alespoň pojmem někdy setkali, víte ale, odkud pochází? 

Vyvinula jen firma Schoeller s tím, že chtěli dokonale univerzální základ pro velkou škálu aktivit. Softshell je na povrchu měkký, je odolný díky způsobu tkaní proti oděru, paropropustný, větruodolný a voděodolný. Vyrábí se mnoha provedeních a v mnoha gramážích. 

Membránový Nemembránový

 

Membránový softshell

Kombinace je prostá, tkanina + membrána + podšívka = nalaminováno dohromady. Velmi dobrá prodyšnost, lehce zahřeje díky fleecovému vnitřku. Slouží rozhodně jako poslední, venkovní vrstva. Zastává plně funkci membránové bundy, ale s větší prodyšností. Výhodou je i větruodolnost, daná jak membránou, tak z principu i vlastnostmi softshellu. 

 

Softshell bez membrány

Je takový, jaký byl původně navržen. Čistý, bez membrány, je nedostižný v prodyšnosti a je slušně větruodolný. Nemusí moc zahřát, stejně jako membránová verze to nikdy nebude typ bundy orientované na silnou izolaci. Není to zorvna silný hráč co se týká odolávání tlaků, takže pod popruhy batohu proteče. 

 

Pojďme si je přehledně porovnat:

Typ	Výhody	Nevýhody
Membránový softshell	• středně dobrá prodyšnost • lze použít i jako poslední venkovní vrstvu • velmi slušná nepromokavost • větruodolnost	• nižší prodyšnost díky membráně
Bezmembránový softshell	• vynikající prodyšnost • lze použít i jako poslední venkovní vrstvu • vydrží lehčí déšť	• nízká odolnost proti silnějšímu dešti

Vše, co jste chtěli vědět o softshellu Co vás napadne, když se řekne univerzální outdoorový materiál? Většina lidí se zkušenostmi s turistikou řekne softshell. S tím se dá jenom souhlasit. V čem je jeho kouzlo a má nějaké nedostatky? >>> ČÍST DÁL <<<

 

4. Třetí vrstva - bundy a kalhoty

Poslední zásadní výběr, jehož špatná volba může naprosto znehodnotit výběr ostatních vrstev. 

U čtvrté vrstvy vstupuje do hry nová vlastnost, a sice schopnost ochránit před vnějšími vlivy. Tato vrstva má za úkol ochránit před profouknutím, promoknutím, propršením, promrznutím. Aby toho byla schopna, musí disponovat určitými parametry. Ochrana je tak zajištěna několika způsoby. Aby toho byla schopna, musí disponovat určitými parametry. Ochrana je tak zajištěna několika způsoby. 

Zaprvé nás musí zajímat, do jaké míry je oděv (například bunda) schopen daný materiál „prodýchat“, uvolnit, propustit páry, které se snaží z první vrstvy dostat pryč. Jednoduše řečeno: tato vrstva zajišťuje, abychom se „nepařili“ – o této schopnosti vypovídá prodyšnost, případně paropropustnost. Druhým zásadním parametrem je voděodolnost, respektive nepromokavost.

 

 

Bundy

Nepromokavá bunda v sobě musí spojovat dvě zásadní věci. Nepromokavost a prodyšnost. Ta nepromokavost by měla být ideálně 100% a prodyšnost výborná, tedy taková, aby po nás za chvíli netekl pot. Takhle napsané to zní velmi jednoduše, věřte ale, že výběr takového materiálu dá trochu práce. Žádný výborně prodyšný materiál nikdy nebude dokonale nepromokavý a stejně tak opačně. I zde proto platí, že k určité aktivitě je ideální technologie, kterou bunda obsahuje - tedy buď zátěr nebo membrána. Pojďme si je trochu představit.

Zátěr je ve zkratce vnitřní, nejčastěji polyurethanový, tenký film. Skutečně se natírá na vnitřní stranu bundy, pak se nažehluje. Dokáže mít velmi zajímavé vlastnosti, které mohou nakonec vyhovovat mnohému turistickému nadšenci. 

Membrána je jakási bariéra, nejvíce podobná "igelitu", přes kterou zvenku neproteče voda. Naopak zevnitř propouští páru, takže "dýchá". Celá tato technologie je na zcela jiném a propracovanějším systému, než zátěr a dokáže mít mnohem lepší vlastnosti. 

Více zde v tabulce, která přehledně seřadí obě varianty:

technologie	Výhody	Nevýhody
Nepromokavý zátěr	• levná a pro nenáročné aktivity dostačující varianta nepromokavosti a prodyšnosti	• nízká odolnost proti dešti • nízká životnost (lze ale v jisté míře obnovit) • nízká prodyšnost
Nepromokavá membrána	• vysoká nepromokavost • dlouhá životnost • vysoká prodyšnost	• kvalitní membrány vyjdou cenově dráž

• Pánské outdoorové a sportovní bundy

• Dámské outdoorové a sportovní bundy

• Dětské outdoorové a sportovní bundy

 

Pojďme se podívat na jednotlivé druhy membán a jejich vlastnosti.

1. Porézní membrány - mají tak malé póry, že při dopadu kapky na oděv se do póru kapka nedokáže vměstnat, tj. neproteče jím, a tudíž se voda nedostane dovnitř. Pór je mnohonásobně menší než kapka vody, ale zároveň je dostatečně velký na to, aby molekula vzduchu (molekula vodní páry), která se nachází na vnitřní straně té bundy, byla schopna projít. Typickým zástupcem porézní membrány je Gore-Tex. 
2. Neporézní membrány - funguje na podobném principu, který si můžeme představit na srovnání s kuchyňskou houbou/žínkou. Oproti porézní membráně je tento materiál schopen přijmout i část vody nebo potu, který není v plynném skupenství, ale ve skupenství kapalném. Zároveň má takové vlastnosti, že z vnitřní strany (od podšívky) do sebe vtahuje okolní plyn a okolní vlhkost, které následně vytlačuje směrem ven, na svou svrchní vrstvu. Díky jednosměrnosti tohoto principu materiál nepouští vodu dovnitř (směrem z vnějšího prostředí). Tímto typem membrány je například BlocVent, který používá High Point.

Je dobré vědět i to, že membránby se zpracovávají metodou laminace. Existují tři základní druhy: dvouvrstvá, dvou a půl vrstvá a třívrstvá. 

A jak je to s nepromokavostí?

Rozhodně je znatelný rozdíl v kvalitě i nepropustnosti mezi zátěrem a membránou. Ideální voděodolnost začíná u vodních sloupců nad 10 tisíc (ideálně 15 - 20 tisíc). 

Prodyšnost 

V případě produktů určených pro náročné outdoorové aktivity dává spousta renomovaných výrobců přednost označování v jednotkách Ret (prodyšnost) než v jednotkách g/m2.Zde platí, že čím nižší číslo, tím lepší (např. 10 uspokojivé, 3 špičkové). 

• Pánské membránové bundy

• Dámské membránové bundy

• Dětské membránové bundy

 

Ideální výběr bundy je už na vás. Základní paramtery jsme již probrali, je důležité vybírat vhodnou bundu tak, abychom brali v úvahu zvolenou aktivitu. A prostředí, do kterého bude. Bude bunda na těžší trek, nebo jen do města? Na jaké aktivity ji budete chtít kombinovat? Mějte na paměti, že aktivní pohyb vyžaduje lepší prodyšnost a že čím voděodolnější membrána, tím hůře bude "dýchat". Je dobré brát v potaz i technické vychytávky bund, jako je odvětrávání pod pažemi. V bundě si klidně zacvičte, nesmí se nikde vyhrnovat, ani vás omezovat v pohybu.

Pokud používáte softshell, berte jej v úvahu. Další vrstva přes něj by měla tak být co možná nejlehčí a výborně sbalitelná. 

 

Kalhoty

Jsou poslední zásadní věcí k výběru. Pokud vyberete nekvalitní, promokavé, dost zásadně to ovlivní všechno ostatní. Minimálně vám nateče do bot. Tak si pojďme probrat, co důležitého platí i pro kalhoty. 

V podstatě to celé funguje na stejných principech, jako u bundy. Membránové a zátěrové, rozdělené podle aktivit a zároveň je důležité kouknout i na to, v jaké gramáži je chcete mít. Lehké nebo zateplené? Jak moc technické provedení? 

Je dobré vědět, že kalhoty mohou být různého stylu. Na našem e-shopu seženete mnoho kalhot, my se ale teď budeme zajímat jen o ty outdoorové, tedy do terénu. Nepromokavé. Ty mohou být

1. ultralehké (převlékací) - natáhnete přes jiné, jako nepromokavou vrstvu
2. horolezecké - ideálně celorozepínací na lyže a zdolávání těžkého terénu
3. klasické - verzí je velká spousta

• Pánské outdoorové kalhoty

• Dámské outdoorové kalhoty

• Dětské outdoorové kalhoty

 

Výběr by měl být podobný, jako u bundy. Určitě dejte přednost vyzkoušení "naživo" a klidně si v nich lehce zacvičte. Udělejte dřep nebo dva, kalhoty musí perfektně sedět a nesmí bránit v pohybu. Pokud je potřebujete na koncích dole přetáhznout přes boty, měly by mít možnost rozepnutí. Čím techničtější by měly být, tím méně kompromisů dělat. Jejich funkční materiál se řídí totožnými pravidly, jaké jsme popisovali u bundy s tím, že opět membrána vítězí (ale připlatíte si). 

Výběr zateplené bundy

Velmi důležitý je pak i specifický výběr dokonalého izolantu, který se nezalekne i velkých mrazů. A když se nehýbete, promrznete. Což nepřipadá v úvahu, tak s tím pojďme něco udělat a povědět si, jaká pravidla platí pro výběr dobré zateplené vrstvy. Tématem zde bude další level izolace, která nekončí u termoprádla a fllecových mikin, zde jsou ve hře ještě další materiály.

 

Jaké druhy patří mezi základní?

1. lehký zateplený svetr nebo mikina - může sloužit jako poslední vrstva nebo jako mezivrstva
2. lehká bunda se zateplením - naprosto skvělá, když je naplněna peřím nebo dutými vlákny
3. klasická zimní bunda se zateplením - klasická teplá bunda s izolací, kterou si můžete natáhnout i přes nepromokavou vrstvu, pro zahřátí
4. maximálně zateplená bunda do velkých mrazů - extrémně naplněná bunda, ideálně peřím, do nejsilnějších mrazů

 

Test: Extrémní péřová bunda Sir Joseph Terag Man II S touhle bestií plnou husího peří kosu klepat nebudete. Už nikdy. Test pro všechny, kteří se chtějí zahřát. >>> ČÍST DÁL <<<

 

• Péřové bundy Husky

• Péřové bundy Marmot

• Péřové bundy Mammut

• Péřové bundy The North Face

 

Tady je důležité probrat si to základní, náplně, které dokonalou izolaci zajistí. Jak vidíte, bundy co dobře izolují, mají mnoho podob. Nejsou pouze ty, které mají vysokou plnivost, ale i lehké verze. Plní se v zásadě třemi druhy:

1. Peří
2. Syntetické materiály – mikrovlákno a duté vlákno

 

1. Peří

U péřových bund se neřeší volnost (alespoň ne v takové míře jako u spacích pytlů), co je ale třeba řešit bezpodmínečně, je jeho plnivost. Ta vyjadřuje poměr prachového peří oproti peří zbytkovému. Udává se v hodnotách cuin, tzv. kubické „inče“. Tyto hodnoty určují, kolik tepla je materiál schopen poskytnout. Produkt by měl obsahovat obě složky – ačkoliv je peří prachové nejkvalitnější, bez zbytkového peří by materiál mnohem rychleji slehnul a zároveň by přestal plnit svou hřejivou funkci.

Rozlišujeme, stejně jako třeba u spacích pytlů, dva druhy peří:

1. Husí / základ většiny bund, nejlepší vlastnosti
2. Kachní / dohání husí, o něco horší vlastnosti a menší životnost, v posledních letech se ale obě vyrianty vlastností vyrovnávají (husí vs kachní)

 

Plnivost

Plnivost je označení pro objem, který je za daných podmínek materiál schopen zaujmout. Čím je větší, tím větší je objem peří. Hodnota se udává v kubických palcích (angl. cubic inch, zkráceně cubin). 600 kubických palců je základem, pod který nedoporučuji jít. Materiál o nízké hodnotě (setkáte se bez obav i s materiálem o 400 či 450 kubických palců) jednoduše zplihne, je tenčí. Naopak skvělá hodnota je 800 kubických palců.

Něco navíc?

Rozhodně pár zajímavých informací. Péřové bundy bývají dvou druhů, membránové a bez membrány. Ty membránové logicky odolávají lépe horším podmínkám, ale pak déle schnou a samosebou - díky membráně - o dost hůře "dýchají" (horší paropropustnost). Nemembránovým nic nebrání v dobrém "dýchání", zase ale nejsou moc odolné proti dešti. Dělají se i verze s DWR úpravou (impregnace peří). I tak je jejich použití v horších podmínkách spíše o tom, nepoužít je jako poslední vrstvu, ale mít na nich ještě nepromokavou membránovku.

 

2. Syntetické materiály

Kdokoli se orientuje v materiálech používaných na spací pytle, je doma. Syntetika odvádí skvělou práci i vlhká, rychleji schne. Ideální na vysokou zátěž, kde se nebudte mít čas o bundu nějak více starat. A tam, kde čekáte, že promoknete. Ze současných materiálů bych určitě vybral Primaloft, který používá například výrobce Montane nebo Salomon. 

Na co si dát pozor

Dodržujete pravidla vrstvení cibulového systému. Jedině tak se vyhnete nepříjemným pocitům v podobě např. profouknutí, mrznutí, přehřívání, promoknutí apod. Kvalita oblečení sama o sobě nestačí. Oblečení vybírejte dle prováděné aktivity – na běh se bude hodit jiné oblečení než na snowboarding apod. Při výběru oblečení se můžete setkat s velkým varováním týkajícím se bavlny. Toto varování není neopodstatněné – specialisté, nároční uživatelé mnohdy tvrdí, že „bavlna zabíjí“. Ač se to zdá neuvěřitelné, je doloženo, že nejeden dobrodruh doplatil na to, že měl na sobě v náročných podmínkách bavlněné funkční prádlo, kvůli němuž zmrzl. Bavlna obecně není doporučována, v náročných zimních podmínkách to platí obzvlášť!

 

• Péřové bundy Warmpeace

• Péřové bundy Sir Joseph

• Péřové bundy Outdoor Research

• Péřové bundy Columbia

• Ponožky

• Čepice, šátky

• Rukavice

• Návleky

 

Užitečné odkazy

• Poradna >

• Testovna >

• Cestopisy >

• E-SHOP >

 

Autor: Radek Martinek, Vít Hruška

Zdroje: archiv 4camping, unsplash.com