Životnost horolezeckých lan

Vaše bezpečnost při lezení v největší míře závisí na dodržování metodiky jištění a správného používání certifikovaného lezeckého vybavení. Zároveň je důležité myslet na to, že lezecké vybavení většinou nemívá neomezenou životnost a je potřeba ho ve vhodné chvíli vyměnit za nové. Kdy je potřeba vyměnit lano?

Životnost lana závisí na mnoha faktorech (četnost používání, lezecký terén, způsob jištění, pády, skladování, působení chemických látek, mechanické opotřebení,…), proto je potřeba brát údaje výrobců jako velmi orientační. Pojďme se na uvedené faktory podívat podrobněji.

• Ferratové sety

• Tlumiče pádu

• Ferratové rukavice

• Boty na Ferraty

Ostré skalní hrany

Normy počítají pouze s pádovým zatížením lana při ohybu v karabině. Zatímco tedy nové lano musí vydržet podle norem minimálně 5 standardizovaných pádů, na ostré skalní hraně nemusí vydržet ani jeden pád. Čím je lano více opotřebované, tím je náchylnější na přetržení na ostré skalní hraně. Je-li s lanem už nalezeno a slaněno víc jak 5 km, klesá jeho schopnost zachytit pád na ostré skalní hraně na 50%, při 10 km klesá již na 30%. Za ostrou skalní hranu je považována hrana s radiusem menším než 5 mm. Při lezení tedy dbejte na správné vedení lana terénem tak, abyste eliminovali riziko zachycení pádu přes ostrou hranu. Pokud nemůžete vyloučit vedení přes ostrou skalní hranu, přidejte za hranou stabilní postupové jištění. I kdyby jištění nevydrželo, bude absorbovat alespoň část pádové energie.

Znečištění

Mezi nejzávažnější formy znečištění patří hlavně poškození lana chemickými činidly, barvou a jinými nátěrovými hmotami, kyselinami, louhy, organickými rozpouštědly (acetonem), odbarvovači... Benzín polyamidovým vláknům přímo neškodí, ale ničí impregnaci lana, jenž se pak snadno mechanicky odírá o povrch skály, promoká vodou, apod.. Každé takové lano ztrácí adekvátně svou pružnost a odolnost v tahu, a tak by v případě kontaktu s uvedenými látkami již nemělo být dále používáno.

Pokud si na laně chcete označit polovinu lana fixou nebo páskou, pak používejte výhradně fixy a pásky k tomuto účelu určené. V opačném případě mohou být chemické látky obsažené ve fixe, příp. v lepidlu lepící pásky agresivní vůči lanu.

Na běžné znečištění např. od prachu, písku, omítek či bláta postačí lano důkladně vyprat. Praní lana provádíme zásadně v ruce a to v teplé vodě kolem 30 stupňů Celsia výhradně za použití prostředků doporučených výrobcem. Nikdy nepoužívejte běžný prací prášek, který by mohl zásadně změnit vlastnosti lan a radikálně snížit počet zachycených pádů. Lano sušíme v pokojové teplotě, nikdy ne na slunci ani na topení. Časté praní ale nesvědčí impregnaci, proto lano nepereme příliš často.

• Horolezecká lana

• Horolezecké helmy

• Friendy, vklíněnce, skoby

• Lezečky

Klimatické vlivy

Mokré lano má o cca 30 % nižší pádovou odolnost, protože voda narušuje pevnost vazeb stavebních částí lana na molekulární úrovni. Při testech bylo zjištěno, že této ztrátě pevnosti se neubrání ani lano s vodoodpudivou úpravou. Pádovou odolnost zřejmě ztrácí i zmrzlé lano, dosud však v tomto směru neproběhly testy nebo pokusy. Lanu škodí i sluneční a hlavně UV záření, lano tedy zbytečně nevystavujte slunečnímu svitu. Nenechávejte ho ležet v místnostech, kde je solárium.

Mechanické opotřebení

Po každém lezení byste měli provést kontrolu mechanického opotřebení. Oplet lana můžeme zkontrolovat pohmatem i pohledem, jádro pouze pohmatem. V případě pádu kontrolujeme lano ještě v terénu a to zejména tu část lana, která byla aktivní při pádu. Pohmatem provádíme kontrolu tak, že lano promneme v prstech a po objevení nevýrazných vnitřních poškození posouváme lano do oblouku. Pokud je oblouk při posouvání stále vypnutý, je vše v pořádku, zalomení lana však poukazuje na poškození jádra natržením.

obr.: kontrola lana posouváním v oblouku - vlevo v pořádku, vpravo poškozené

Při další kontrole se pak zaměřujeme na to, do jaké míry je prodřený oplet, zda některé části lana nejsou ztvrdlé, zda je patrná boule nebo naopak ztenčení, zaměřujeme se i na změnu barvy (pokud nezmizí po vyprání, jedná se nejspíš o poškození vlivem chemikálie). Jakkoli poškozené lano se musí vyřadit nebo alespoň část odříznout a používat nepoškozenou část.

Pády

Obecně platí, že lano by mělo být vyřazeno po každém pádu, kdy je pádový faktor roven nebo větší než jedna. Pádový faktor vypočítáte jako podíl délky pádu a užitné délky lana. Užitná délka lana je délka lana od jističe k lezci. Pokud se jedná o krátké pády při sportovním lezení, ty také lano poškozují, avšak jen mírně, přičemž riziko přetržení lana je s velmi dostatečným předstihem avizováno stavem opletu, zploštěním, ztuhnutím. Rizikem ale je, že lano postupně opotřebovávané častými pády s nízkým pádovým faktorem při sportovním lezení ztrácí svojí odolnost vůči ostrým skalním hranám, a tak by nemělo být používáno v terénu, kde hrozí zatížení na ostré skalní hraně, byť jen při slaňování.

• Horolezecké úvazky

• Lezecké batohy

• Slackline

• Bouldermatky

Způsoby jištění, slaňování

K opotřebování lana dochází i při slaňování. Slaňování je od začátku bržděný pád bez volné výšky pádu, tedy s pádovým faktorem nula. Lano je při něm poškozováno zejména kontaktem se zahřátou slaňovací pomůckou. Míru opotřebení lze snížit pomalejším slaňováním a rychlým vyjímáním ze slaňovací osmy. Udává se, že po 200 slaněních se pádová odolnost lana může zmenšit až o 70%.

Jak je to s opotřebováním lana při horním jištění? Lano je používáno zcela jiným způsobem než při jištění zdola. Při horním jištění vznikají v laně jen malé zatěžující síly. Takto zatížené lano je schopno udržet každý pád i v případě značně opotřebeného opletu. Na druhou stranu tím, že každý přelezený metr je současně také spuštěn (slaněn) na jednom jediném konci lana, a tím, že každý metr znamená soustavné ohýbání a znovu napřimování ve vratné karabině, dochází až k desetkrát rychlejšímu opotřebování lana oproti běžnému používání při lezení s dolním jištěním. Takové lano je velmi málo odolné vůči zatížení na ostré skalní hraně. Plyne z toho tedy to, že lana často používaná při lezení s horním jištěním se už nesmějí používat při normálním lezení v horském terénu, kde hrozí nebezpečí jejich rázového zatížení na ostré skalní hraně. Naproti tomu k lezení s horním jištěním je lze používat až do prodření opletu. Potom musí být vyřazena a nahrazena novými.

Četnost používání

Výrobce lan Tendon uvádí, že při dodržení všech bezpečnostních pokynů je možné se řídit těmito údaji:

• intenzivní - denní použití (sportovní lezci, horští vůdci, umělé stěny) méně než 1 rok
• pravidelné - víkendové používání (celoroční) 1 rok až 2 roky
• pravidelné - víkendové používání (sezónní) 2 až 3 roky
• občasné používání - (rekreačně jedenkrát měsíčně) 3 až 5 let
• sporadické použití - 5 až 7 let
• nepoužívané lano - 5 - 10 let

Stále ale platí, že údaje jsou velmi orientační, neboť životnost lana závisí na mnoha dalších faktorech.

Přejeme vám krásnou lezeckou sezónu a pády jen mimo ostré hrany. :)

• Magnezium

• Pytlíky na magnezium

• Klíčenky a přívěsky

• Expresky

• Karabiny s pojistkou

• Karabiny bez pojistky

• Slaňovací osmy

• Brzdy, blokanty, kladky

• Manuální jistítka

• Poloautomatická jistítka

• Lezecké oblečení pánské

• Lezecké oblečení dámské

Užitečné odkazy

• Poradna >

• Testovna >

• Cestopisy >

• E-SHOP >

Autor: Kateřina Balcarová

Zdroje: Schubert, Pit. Bezpečnost a riziko na skále a ledu. I. Díl, Kletr : Plzeň, 1998; horolezeckametodika.cz, horydoly.cz, mytendon.cz, unsplash.com