Jak na otužování

Hledáte aktivitu, která vám nezabere hodiny času, ale přesto si u ní dostatečně psychicky odpočinete a zároveň posílíte svou imunitu? Potom určitě vyzkoušejte otužování!

Jedním z pozitiv covidové doby je bezesporu to, že mnoho lidí objevilo kouzlo otužování. Krátký, ale pravidelný pobyt v ledové vodě nás totiž činí odolnější vůči nemocem i stresu. Dovoluje nám na několika cenných okamžiků úplně zapomenout na všechny starosti a zaměřit se jen a jen na sebe. Za dvě minuty si vytvoříte tolik endorfinů, které byste možná nevyběhali ani po hodině intenzivního sportu. 

Proč se začít otužovat?

Otužování vás v první řadě adaptuje na chlad. Při pravidelném vystavování se chladu si tělo vytváří hnědý tuk, který vaše vnitřní orgány udržuje v teple. Díky tomu jste vůči chladu chráněni jak pocitově, tak zdravotně. Při pravidelném otužování brzy zjistíte, že jste méně náchylní na nemoci, jako je nachlazení, sezónní viróza, angína nebo chřipka, která se snáze přenáší v chladném počasí při teplotách od 0 do 5°C. Důležitá je ale pravidelnost, při přerušení, byť krátkodobém, se adaptace rychle ztrácí a vy musíte začít znovu. 

Dalším benefitem otužování je psychický odpočinek. Dnešní doba je charakteristická tím, že jsme obklopeni širokou škálou intenzivních vjemů, neustále děláme nebo myslíme na několik věcí současně a náš mozek nemá kdy odpočívat. Při otužování nemyslíte na nic. V hlavě je prázdno a mozku se dostává vytoužený klid. Několik minut jste pouze tady a teď. Možná i to je důvodem, proč se otužování uvádí jako možná prevence a někdy i součást terapie při psychických onemocnění. 

Časem zpozorujete, že jste odolnější vůči stresu, jste vytrvalejší a trpělivější a velmi dobře začnete snášet diskomfort. A to zejména, pokud si situaci, kterou prožíváte v běžném životě, dokážete zvědomit a zapojit smysly tak, jako to děláte přirozeně ve studené vodě. 

Otužování jako životní styl

Otužování bude zpočátku pravděpodobně přitahovat především ty, kteří mají blízko k přírodě, rádi se vystavují živlům a vnímají jejich sílu. 

Stejně tak může otužování oslovit minimalisty. Je to koníček, ke kterému nepotřebujete téměř nic, co byste už neměli doma, nestojí to v podstatě žádný čas ani peníze, nevytváříte žádný odpad. Nepotřebujete zajišťovat hlídání pro děti, těch pár minut, co jste ve vodě, na břehu určitě zvládnou a dost možná se k vám i brzy přidají. Nepotřebujete k tomu zkrátka vůbec nic.

Další specifickou skupinou jsou tzv. "milovníci diskomfortu". Lidé, kteří rádi vystupují z komfortní zóny, protože jedině díky tomu umí být spokojení v tě běžné komfortní zóně. 

V současné době otužování určitě osloví i lidi, kteří chtějí být trendy. Na facebooku se můžou připojit k několika otužovacím skupinám, sdílet fotky a vzájemně se motivovat. 

Důvodů může být ale určitě mnohem víc a věřím, že kdokoli, kdo otužování zkusí, ačkoli není přírodní typ, milovník diskomfortu nebo minimalista, se v otužování může velmi rychle najít. 

Rizika otužování

I otužování má svá rizika. Je dobré o nich vědět, dá se jim totiž předejít správným postupem. 

Riziko prochladnutí a následně zvýšené náchylnosti k sezónním onemocněním se vystavíte, pokud nebudete dostatečně trpěliví, nedáte tělu čas aby se adaptovalo na chlad a chladu se budete vystavovat déle, než vaše tělo snese. 

Při ponorech v zamrzlých vodách se může stát, že se o led pořežete. Protože vás voda ale dobře chladí a pořezaná místa znecitliví, pravděpodobně na to přijdete až na břehu. 

Pokud máte srdeční nebo cévní potíže, rozhodně konzultujte svůj stav s lékařem. Ponor do studené vody je pro tělo šok a zátěž na srdce je obrovská. 

Otužování praktikujte alespoň ve dvojici. Pokud by se jednomu z vás udělalo špatně, došlo by ke kolapsu nebo zástavě srdce, parťák vás vytáhne na břeh, poskytne vám pomoc a v případě potřeby přivolá záchrannou službu. 

Pokud plavete, pak doporučuji pořídit si plaveckou bójku. Tu máte připevněnou k pasu. Můžete si na ni odpočinout, pokud by došlo na nejhorší a ztratili jste vědomí, váš parťák vás ihned najde a přemístí na břeh, kde může začít s první pomocí. 

Disciplínou úplně jiného levelu, který už je mimo rámec našeho článku, je pak plavání pod ledem. Pokud se na to chystáte, zjistěte si potřebné informace (!!!). Pokud vše budete provádět správně a budete dostatečně zajištěni, pak se i toto dá dělat bezpečně. 

Co by se mohlo hodit: 

• Ručník - doporučuji vybírat ze skladných a rychleschnoucích. Hodí se, pokud pak otužování zařazujete do běžného denního programu (cestování, výlety, cesty do práce/z práce,...)
• Plavky
• Sandály - skvělá věc pro ty, kterým nedělá dobře pobíhat bosými nohami ve sněhu. Často musíte od stanoviště k vodě několik metrů popoběhnout. 
• Zimní čepice - pokud patříte ke skupině otužilců nořící se s čepicemi, můžete vybírat ze všech možných materiálů, barev a vzorů. Zde půjde ale především o vzhled. 
• Podložka - skvělý pomocník, hlavně když je mokro, blátivo nebo je vám prostře nepříjemné stát naboso. Podložka vám uchrání věci před namočením nebo zašpiněním a vaše chodidla tepelně izoluje od země. 
• Neoprenové ponožky, boty a rukavice - co si budeme povídat, prsty na nohou i rukou jsou při otužování někdy i bolavé. Ochránit je můžete neoprenovými ponožkami (botami) nebo rukavicemi, které vám je udrží v teple a navíc nohu ochrání před poraněním. 

• Rychleschnoucí ručníky a osušky

• Plavání

• Sandály

• Podložky

Jak začít

Nejdůležitější zásadou je postupnost. Ideální je začít na konci léta, kdy se koupete ještě přirozeně v relativně teplé vodě. Jediné, co musíte, je nepřestávat. Jen s postupně chladnoucí vodou jste ve vodě kratší dobu. 

Pokud začínáte v jiném ročním období, pak je nejlepší začít ve sprše, kde můžete korigovat teplotu vody. Začnete s vlažnou a po týdnu vždy zkusíte o něco studenější. Až se na to budete cítit, tak zkuste vodu v přírodě. 

S čepicí nebo bez? Zkuste si obojí a uvidíte, co vám sedle lépe. Já v tom nevidím žádný rozdíl. 

Kolikrát týdně? Ideální je 3-5x týdně. Tělu musíte dát nějaký čas na regeneraci a adaptaci. Ženy by se měly otužování vzdát v prvních dnech menstruace. 

Jak dlouho vydržet ve vodě? Začněte od půl minuty, každý týden přidávejte další půlminutu. Největší zdravotní benefity získáte při 3-4 minutách ponoru, delší pobyt už nemá žádný velký zdravotní přínos. Pokud vám to ale přináší radost, klidně prodlužujte pobyt dál. Maximální bezpečná doba pobytu v ledové vodě se uvádí 22 minut. K tomu se ale samozřejmě dopracujete nejdřív po několika měsících opravdu pravidelného otužování. 

Jak se připravit na vstup. Zklidněte se, několikrát se nadechněte, zkoncentrujte se a přijměte, že to bude chvíli studit. S naprostým odevzdáním a klidem vstupte a ponořte se. Ve vodě se soustřeďte jen sami na sebe, dýchejte a vnímejte, jak prvotní nepříjemný pocit začne po 20-30 vteřinách odcházet. 

Po otužování se zahřejte pohybem. Orientačně byste se měli hýbat tak dlouho, jak dlouho jste byli ponoření. Mějte po ruce i něco k jídlu a pití. Čaj vás pěkně prohřeje a jídlem doplníte ztracenou energii, uvádí se, že jedna minuta strávená ve vodě pod 4 stupni stojí tělo 400 kcal. 

Otužování má větší přínos, pokud ho praktikujete po ránu. Pokud vám to však nevyhovuje kvůli běžným denním povinnostem, vůbec nic se neděje. Pokud to s otužování myslíte vážně, je potřeba ho zařadit do běžného života tak, aby organizace pro vás znamenala co nejméně starostí. Když to zmáknete po cestě z práce nebo až budou děti na kroužku, vůbec nic se neděje. Nekomplikujte si život víc, než je potřeba. 

Užitečné odkazy

• Poradna >

• Testovna >

• Cestopisy >

• E-SHOP >

Autor: Kateřina Balcarová

Zdroje: archiv autora, unsplash.com, pixabay.com