Přechod masivu Králického Sněžníku
Cestopisy a reportáže
Radosti a strasti přechodu Králického Sněžníku vám v dnešním článku sepsala Katka Balcarová, která se věnuje široké škále sportů, především potom lezení, běhu a turistice.
Dnes se společně s Janem Odehnalem podíváme až do dalekého Nepálu.
Obsah |
Když jednou Castro prohlásil po třetím pivu onu osudnou větu: „Na penězích nezáleží, hlavně když se nadřem. Přece nepůjdeme kolem Manaslu, kde je komfort lodžijí každé noci a už vůbec ne kolem Annapuren nebo pod Everest, to si budeme šetřit na důchod," a tak bylo jednomyslně rozhodnuto. Jedeme do oblasti Dhaulágiri v Nepálu. My, Husákovy děti musíme přece konečně zúročit to, co nás ve škole naučili. Ne nadarmo jsme na pochoďákách chodili v pionýrkách s plynovou maskou s chobotem, běhali partizánský samopal, stavěli áčka (stany z pořádného matrošu) na pionýrských táborech,... Dhaulágiri trek, je totiž jednou z mála vysokohorských nepálských oblastí, kde je stan a vlastní jídlo nezbytností, takže hurá do akce, než si to zase někdo rozmyslí, že nemá čas nebo peníze.
Základní údaje o trase
|
obr.: mapa treku
Ani ne za dva měsíce stojíme v městečku Beni a zoufale se snažíme nacpat do přeplněného busu. Kdo se nevejde dovnitř, putuje na střechu. Jen je třeba dobře se držet. Je nás nakonec celkem sedm, kteří jsme se dali dohromady v jedné outdoorové cestovce a Pasang s bratry co by průvodce a nosiči. Nosiče jsme původně vůbec nechtěli, přece se chceme nadřít, ale všeho moc škodí, a tak stateční zase nejsme.
Po asi třech hodinách jízdy vystupujeme v Darbangu (1 100 m). Dáváme si náš první dal bath - typické nepálské jídlo, které nás bude sytit téměř denně.
O něco výše leží Dharapani ( 1560 m n. m.) - krásná vesnice na strmých svazích himálajského podhůří. Tuhle noc spíme zde u místních, stejně jako tu další v Muri (1 720 m n. m.). Naštěstí zde ještě není nastavěno tisíce lodžií a krajina je fascinující. Stráně pokryté rýžovými políčky, bambusové či dřevěné chýše... Oblast je turisticky poznamenaná jen málo, ale všude potkáváme vlídné domorodce, děcka s nudlí u nosu škemrající o "bombo", stáda vodních buvolů,... To všechno se člověku nesmazatelně vrývá do paměti.
Hlavní část treku vede podél řeky Myagdi Khola. Když jsme dole, rostou kolem banány a je takové vedro, že se v noci ve spacáku nedá vydržet. A pivo je ještě docela levné. Se zvyšující se nadmořskou výškou se krajina mění. Nyní naše cesta vede nádhernými rododendronovými lesy a bambusovými porosty. A stejně milí a pohostinní lidé, kteří nám rádi uvaří, jsou stále všude. Zásoby našeho jídla z domova tak zůstávají netknuty.
Po pár dnech dorážíme do Italského base campu ve výšce 3 660 m n. m. Je to poslední místo, kde se dají dobít akumulátory a povečeřet z místního menu. Potkáváme zde Japonce (65 let), který je obklopen sedmičlennou skupinou průvodců a nosičů. Tomu se říká servis. Můžeme obdivovat neskutečnou 4 500 m vysokou západní stěnu Dhaulágiri, která se zvedá přímo z base campu. Zůstáváme zde nakonec dvě noci. Chceme podniknout aklimatizační výstup do výšky cca 4 200 m n. m. Počasí sice není úplně ideální, ale vyrážíme. Prší a výš i sněží. Odměnou je nám setkání se stádem vzácných modrých ovcí - blue sheep. Večer pak se šerpy probíráme Yettiho. Vůbec to pro ně není legrace. Naprosto vážně tvrdí, že v této oblasti nežije, ale že jeho stopy spatřili v oblasti Makalu a prý byly 45 cm dlouhé,... No, asi to vidíme jinak.
Ve čtyřech dnech, které následují, se ukáže, jak dobré spacáky jsme zvolili a je-li naše fyzička dostačující.
Japonský base camp zdoláváme nejdříve, později se dostáváme do Daulágiri base campu. Všude kolem je spousta čerstvě napadaného sněhu. Prachové laviny se sypou z prudkých svahů Dhaulágiri každou chvíli. Stěna Dhaulágiri nás opět uchvacuje a lámeme si hlavu, kudy se horolezci můžou dostat nahoru. Pro nás, amatérské trekaře, je to nemožné. Jsme okouzleni i dalšími vrcholy - Dhaulágiri II- IV, Sita Chuchura (6 611 m n. m.).
Noční teplota jde k -20 °C. Ve dne je ale slunečno, modrá obloha, prostě paráda. Nejvyšším bodem našeho treku je Francouzské sedlo (5 320 m n. m.). Zdoláváme ho v pohodě za pohodové dřiny (kvůli které jsme zde) v panoramatech horských velikánů – co více si přát. Někteří nosiči si to tak neužívají – nemají pohorky, ale jen tenisky a v nich totálně zmrzlé nohy. My zhýčkaní turisté, by jsme si v jejich obuvi odvezli řádné omrzliny, ale chrabří nosiči se tváří jako že pohoda (což jim moc nevěříme). Dnešní nocleh trávíme v Hidden Valley Campu (5 140 m n. m.) - naprosto úžasné místo. Moc sice nespíme - venku vichr a teplota kolem -25 °C, ale ta nádhera kolem za to stojí. My a himálajské štíty - Tukuche West (6 848 m n. m.), Dhaulágiri (8 172 m n. m.), Sita Chuchura (6 611 m n. m.), Dhampus Peak (6 012 m n. m.). Údolí řeky pokračuje dál do mystického Mustangu. Tam snad naše kroky zamíří někdy jindy.
obr.: výškový profil trasy
|
CK Rajbas – Outdoor TravelTuto specifickou cestovku založil v roce 1998 Honza Odehnal. Rajbasácké akce sám na vlastní kůži průzkumně absolvoval a následně mnohokrát průvodcoval. CK Rajbas má přes 20 lez zkušeností s pořádáním zájezdů a zakládá si na tom, že její průvodci jsou sami zkušení cestovatelé a dobrodruzi, kteří nabízené destinace znají "jako své boty". V nabídce CK Rajbas najdete zájezdy do více než 80 zemí světa, které jsou rozdělené dle kategorií a označené stupněm obtížnosti. Sopky, pralesy, vodopády, velehory, pouště, dobrodružství za polárním kruhem,... Z pestré nabídky si prostě vybere každý! |
Příští den šlapeme přes další zasněžené sedlo (5 244 m n. m.) a po deseti hodinách pochodu, už za tmy, sestoupíme do Marphy (2 670 m n. m.). Sestup byl drsný a skoro necítíme nohy. Výborné jídlo, postel, pivo, to je zasloužená odměna. A navíc dnes začíná nepálský svátek Tihár a v kamenných uličkách to opravdu žije.
Ráno se probouzíme do slunečného rána a je nám trochu smutno, protože naše jedenáctidenní putování se blíží ke konci. Zbývá nám do odletu už jen několik dní. Využijeme je k návštěvám hinduistických a budhistických klášterů v Muktináthu a Jhongu, než se přesuneme zpět do Káthmándú – hlavního města Nepálu. To nám dokresluje celkový obraz o životě místních v údolí řeky Kali Ghandaki. Ležíce mezi vrcholy Annapuren a Dhaulágiri je údajně nejhlubším údolím na světě.
Trek byl úžasný. Chcete-li si užít Himaláj v jeho klidu, síle a kráse s jedinečnými výhledy, využijte jednu z posledních možností, kdy se zde můžete pohybovat v přítomnosti jen minima turistů! Vřele doporučuji.
Autor: Jan Odehnal
Zdroje: archiv autora, rajbas.eu
Cestopisy a reportáže
Radosti a strasti přechodu Králického Sněžníku vám v dnešním článku sepsala Katka Balcarová, která se věnuje široké škále sportů, především potom lezení, běhu a turistice.
Cestopisy a reportáže
Baťůžkář Vojta Kadera je dobrodruhem každým coulem. Své netradiční zážitky a svébytný způsob cestování sepisuje do krátkých povídek. Jednu z nich si můžete přečíst v našem dnešním článku.
Cestopisy a reportáže
Tomáš Vejmola je dobrodruh, který holduje nevšednímu způsobu dopravy. Oblíbil si především tuk-tuk, motorizovanou tříkolku, obvykle využívanou jako taxík. Kam se Tomáš vydá tuk-tukem tentokrát?
4 499 Kč
(14.89 %)
od 3 829 Kč
3 650 Kč
(14.82 %)
3 109 Kč
6 290 Kč
(19.89 %)
od 5 039 Kč
12 590 Kč
(10.02 %)
od 11 329 Kč
11 390 Kč
(21.69 %)
od 8 919 Kč
9 999 Kč
(10 %)
8 999 Kč
3 660 Kč
(9.86 %)
3 299 Kč
4 223 Kč
(15.01 %)
3 589 Kč