Co vás napadne, když se řekne univerzální outdoorový materiál? Většina lidí se zkušenostmi s turistikou řekne softshell. S tím se dá jenom souhlasit. V čem je jeho kouzlo a má nějaké nedostatky?
Co je softshell?
Jedná se o souhrnné označení moderních vícevrstvých funkčních materiálů, které se používají převážně k výrobě outdoorového oblečení a bot. Například sportovních kalhot nebo bund.
Název vznikl spojením dvou anglických slov “SOFT” měkká a “SHELL“ schránka nebo skořápka. Z toho lze snadno odvodit i základní vlastnosti, kterými disponuje - mechanická odolnost, nepromokavost, dobrá tepelná izolace, větruvzdornost a prodyšnost.
Univerzál k nezaplacení, nebo nepraktický kočko-pes?
Pravdou je, že softshell se poslední 2-3 roky dostal trochu do pozadí zájmu veřejnosti a léta největšího boomu má za sebou. Přesto stále zůstává a nejspíš ještě dlouho zůstane pevnou součástí správného způsobu vrstvení oblečení, tzv. cibulového systému, kde zastává roli jednak druhé (izolační) vrstvy a pak také vrstvy ochranné (třetí).
A právě v tom, že dokáže nahradit služby fleecové mikiny a zároveň ochránit před deštěm a větrem jako membránová bunda, je jeho výjimečnost. Plynou z toho však také jeho limity.
Největší užitnou hodnotu poskytuje softshell spíše v chladnějším počasí a v proměnlivých povětrnostních podmínkách. Pokud ho budete využívat v teplém a suchém prostředí nebo naopak v mrazivých či v jiných extrémních klimatických podmínkách, narazíte na jeho mantinely. Z toho je jasné, že pro běžného uživatele (výletníka nebo turistu) se softshell hodí především jako volba na jarní a podzimní výpravy do přírody nebo jako vhodný oděv do naší mírné zimy.
Materiálové vlastnosti
Povrch softshellu je měkký, pružný a díky polyuretanovému filmu vodoodpudivý. Dešťové kapky po něm stékají a sníh na něm neulpívá.
Vnitřní materiál bývá buď microfleece v případě teplejších variant nebo pletenina (jersey) u lehkých letních modelů.
Dělení softshellu
Z hlediska vnitřní struktury rozeznáváme 2 základní typy softshellu:
1. Membránový softshell má mezi vnější vrstvou a podšívkou nalaminovanou membránu, která poskytuje lepší odolnost vůči větru a vnější vlhkosti.
2. Tkaný softshell je naproti tomu vyroben pouze z textilních vláken speciálním tkaním a vyznačuje se dobrou prodyšností, nižší váhou, velkou elasticitou a vysokou otěruvzdorností.
Hlavní sledované parametry softshellu
Nepromokavost - udává teoretickou výšku vodního sloupce, kterému odolá textilie, než propustí první kapky vody. Podle mezinárodní normy ISO 811 je materiál nepromokavý, odolá-li tlaku nejméně 1 300 mm vodního sloupce. U tkaného softshellu se můžeme setkat většinou s hodnotami do 5 000 mm. Membránový softshell může mít nepromokavost přesahující i 30 000 mm vodního sloupce.
Větruvzdornost - částečně větruvzdorné jsou všechny softshelly. Opravdu dobrou odolností vůči větru se však můžou pochlubit pouze ty membránové. Pozor ale na to, že čím vyšší odolnost vůči větru materiál poskytuje, tím nižší bývá zpravidla jeho prodyšnost.
Prodyšnost - označovaná zkratkou Ret se měří v jednotkách Pa*m2/W a říká, jaká energie je nutná k odpaření daného množství vody. Čím je hodnota Ret nižší (tedy nižší energie potřebná pro odpaření vody), tím je látka prodyšnější. Stále se však setkáváme také s dříve hojně používaným údajem paropropustnost, který se udává v jednotkách g/m2/24 hodin a říká, kolik gramů vodních par je schopen materiál propustit za jeden den.
Pro jednoduchost přidáváme tabulku srovnávající prodyšnost a paropropustnost:
PRODYŠNOST (podle ISO 11092) |
PAROPROPUSTNOST (podle ISO 2528) |
RET < 6 (velmi dobrá) |
více než 16 000 g/m2 za 24 hod. |
RET 6 - 13 (dobrá) |
6 000 - 15 000 g/m2 za 24 hod. |
RET 13 - 20 (uspokojivá) |
4 000 - 5 000 g/m2 za 24 hod. |
RET > 20 (neuspokojivá) |
méně než 4 000 g/m2 za 24 hod. |
Velmi zajímavé je srovnání přibližných hodnot produkce tělesných výparů podle intenzity zátěže právě s paropropustností bund:
AKTIVITA (dle podmínek a fyziologie) |
PAROPROPUSTNOST (podle ISO 2528) |
chůze |
5 000 - 10 000 g/m2 za 24 hod. |
běh |
20 000 - 28 000 g/m2 za 24 hod. |
extrémní fyzická aktivita |
nad 35 000 g/m2 za 24 hod. |
Tepelná odolnost - je velmi důležitý parametr, který bohužel na 99% softshellových výrobků nenajdete. Informaci lze však zjistit přímo u výrobce. Tepelná odolnost má zkratku Rct a měří se v jednotkách K*m2/W. Vyjadřuje rozdíl teplot mezi vnějším a vnitřním povrchem textilie. To znamená, že čím je tato hodnota nižší, tím materiál lépe izoluje a teplo vyprodukované vámi neproudí ven.
Správná údržba
Každému funkčnímu oblečení by měla být věnována dostatečné péče co se údržby a skladování týče. Je to stejné jako s autem - když ho budete pravidelně servisovat, dolévat provozní kapaliny a chovat se k němu šetrně, bude vám sloužit dlouho a dobře (samozřejmě za předpokladu, že nekoupíte už z výroby nekvalitní výrobek).
Dopřejte vašemu softshellovému oblečení jednou za čas poctivou koupel ve speciálním pracím prostředku na funkční prádlo, nejlépe přímo na softshell. Vyhněte se běžným pracím práškům, které mohou technické oblečení nevratně poškodit. Když už budete u praní, nezapomeňte následně oblečení také naimpregnovat. Opět nejlépe výrobkem přímo určeným na softshell.
Odměnou vám budou nejen suchá ramena, případně nohavice, ale také prodloužíte životnost, zvýšíte stálobarevnost, ochráníte oblečení proti UV a ulpívání většího množství nečistot. A to už se vyplatí! Co myslíte?
Kompletní nabídka softshellového oblečení:
Zdroje:
mackenzienz.com, gore-tex.co.uk, highpoint.cz, treking.cz, softprodeti.cz