Jak správně vrstvit funkční oblečení

Vrstvení oblečení je efektivní způsob, jak udržet teplo v chladném počasí a zároveň snadno regulovat tělesnou teplotu. Kombinováním vrstev s různými funkcemi můžete vytvořit optimální set oblečení v podstatě do každého počasí. Jak na to? Dozvíte se v našem článku.

Úvod

Chcete se cítit pohodlně za všech okolností? Zůstat v teple, když je chladno, zůstat v suchu, když prší a neuvařit se, když svítí sluníčko? Pak nepodceňujte výběr správného oblečení. Nejde o vzhled, ale o funkčnost a v závislosti na vlastnostech každého kousku také o jejich vhodnou kombinaci. Tomuto hledání kombinací funkčního oblečení za účelem dosažení požadovaných vlastností se říká cibulový systém vrstvení.

Cibulový systém

Je zažitý název pro systém vrstvení oblečení za cílem co nejefektivnějšího využití jeho vlastností.

Každá z jeho vrstev má v systému specifickou roli. Chcete-li, aby vše fungovalo jak má, neměli byste žádnou z nich opomenout, protože by se tím výrazně narušila funkčnost a efektivita celého systému. Vrstvení je závislé nejen na klimatických podmínkách, ale rovněž na vašich požadavcích a potřebách a jeho cílem je poskytnout vám co nejvyšší možný komfort.

1. vrstva - funkce transportní, sací, komfortní

   Základem je mít dobré funkční prádlo. To by mělo přiléhat přímo na tělo. Díky tomu odvádí tělesnou vlhkost rychle a efektivně od pokožky a udržuje tak tělo v suchu.

2. vrstva - funkce izolační

   Tato součást systému vrstvení oblečení má odvádět vlhkost z první vrstvy a současně udržuje tělesné teplo. K tomu jsou ideální modely z technických vláken se schopností vázat velké objemy vzduchu, s nízkou nasákavostí a dobrou schopností transportovat vlhkost - typicky fleecové oblečení.

3. vrstva - funkce ochranná

   Svrchní vrstva hraje v celém systému klíčovou roli. Bez prvních dvou vrstev by nebyla ničím, přesto jen ona vás ochrání před nepříznivými povětrnostními podmínkami. Musí uchovávat izolační vrstvu pod sebou suchou, aby se zabránilo nežádoucím ztrátám tepla akumulací vlhkosti (potu) a zároveň musí být nepromokavá, aby zabránila přístupu vody z vnějšího prostředí. Proto jsou produkty určené pro 3. vrstvu vyrobeny z materiálů s membránou, zátěrem nebo alespoň vodoodpudivou úpravou.

Jaké oblečení zvolit?

Systém vrstvení může být funkční, jen když bude funkční každá jeho součást.

První vrstva

Začněme od vaší pokožky. Na těle by vždy mělo být funkční prádlo. Slovo funkční jsem nezvolil náhodně. Odráží se v něm celý soubor vlastností, které takové oblečení má a které zajistí váš maximální komfort. A tady je třeba upozornit na první z mnoha chyb, jichž se při vrstvení dopouštíme. Zapomeňte na volná bavlněná trička. Vypadají hezky, jsou příjemná na tělo, ale v suchu vás neudrží a před chladem neochrání. To naopak velmi dobře zajistí prádlo z vlny merino, která má hned několik unikátních vlastností, pro které se stala tak populární. Tento speciální druh vlny totiž neváže pachy, je přirozeně antibakteriální, hřeje i za vlhka a je nehořlavý. Produkty z tohoto takřka zázračného materiálu jsou ale vhodné spíše do chladnějších podmínek.

Za teplých a slunečných dnů dejte naopak přednost syntetickým vláknům jako je například Coolmax. Ten udržuje tělo suché, zabraňuje jeho přílišnému přehřívání a velmi rychle schne. Hodí se více na kratší nebo fyzicky náročnější aktivity.

Volbu materiálu přizpůsobte vašim preferencím a samozřejmě také podmínkám, do kterých se oblékáte, ale ať už vyberete kterýkoli typ funkčního prádla, nezapomeňte, že je nezbytně nutné volit takovou velikost, která dokonale obepne vaše tělo. Jen tak totiž docílíte kýžené maximální funkčnosti prádla.

Druhá vrstva

O vrstvu výš a opět stejná chyba. Připomínám, abyste zapomněli na bavlněnou mikinu nebo svetr z akrylu. Pomalu totiž schnou a mokré váží snad metrák. Spíš sáhněte po fleecové mikině. Ta velmi dobře váže vzduch, který se následně ohřívá a zajišťuje tak vaši lepší tepelnou izolaci. Fleece má také schopnost přejímat vlhkost z první vrstvy (funkčního prádla) a transportovat ji dále od těla. A to jsou důvody, proč je tak oblíben mezi sportovci i turisty napříč provozovanými aktivitami a styly oblékání a proč je nedílnou součástí správně poskládaného cibulového systému.

Třetí vrstva

Poslední - třetí vrstva - má za úkol vás chránit před povětrnostními podmínkami a vnějšími vlivy počasí. Jde o svrchní vrstvu, nejčastěji reprezentovanou bundami a kalhotami. Bund je nepřeberné množství a jsou vyrobeny z desítek a stovek různých materiálů s více či méně vhodnými parametry. Pokusím se vám nyní v krátkosti a přehledně vysvětlit, co byste od bundy do přírody měli požadovat.

Hlavním kritériem při výběru vhodné bundy by měla být její voděodolnosti. Ta ovlivňuje to, zda se domů vrátíte zmoklí jako slepice nebo suší a vysmátí. Voděodolnost je odborný výraz pro schopnost materiálu odolávat vodě a je charakterizována dobře známým “vodním sloupcem”. Ten říká, že čím větší je jeho hodnota, tím většímu tlaku vody, tedy silnějšímu dešti, je schopen materiál odolat. Uvádí se v jednotkách mm případně m a pohybuje se v rozmezí 400 mm (deštník) až >30 000 mm (špičkové membrány).

Na první pohled by se mohlo zdát, že tedy i tak nízká hodnota vodního sloupce jako je ta u deštníku, by vás měla před deštěm snadno ochránit, ale pozor. Představte si, jak vypadá konstrukce deštníku. Materiál je vypnut na kovovém rámu do tvaru takřka polokoule a nikde nedochází k jeho kontaktu s vaším tělem. V takovém případě materiál odolává tlaku vody daleko lépe. Pokud byste měli za stejných podmínek na těle bundu z totožného materiálu z jakého je váš deštník, byly byste už po pár minutách promočení až na kost.

Z logiky věci by se zdálo, že by tedy bylo lépe pořídit si bundu s membránou, která má odolnost vůči vodě i více než 30 000 mm. I tady však stojí říci jedno velké ALE.

Existuje totiž určitý vztah mezi voděodolností, cenou a prodyšností-schopností materiálu propouštět vodní páry pryč od vašeho těla. Čím vyšší cena, tím lepší materiál, čím lepší materiál tím lepší voděodolnost nebo prodyšnost. Tyto dvě vlastnosti jsou totiž takřka v nepřímé úměře. Čím více voděodolné materiály jsou, tím jsou zpravidla méně prodyšné a naopak. I tady ale samozřejmě existují výjimky, které potvrzují pravidlo a těmi jsou špičkové membrány typu Gore-tex či Dermizax, které jsou nejen voděodolné, ale i dobře prodyšné.

Výška vodního sloupce a jeho ekvivalent pro vybrané aktivity

• 450 mm - běžná voděodolnost deštníku
• 5000 mm - sezení na mokré lavičce
• 12000 mm - klečení ve sněhu
• 18000 mm - tlak popruhů naloženého batohu
• 30000 mm - pád lyžaře do mokrého sněhu

Prodyšnost a paropropustnost

Paropropustnost je schopnost materiálu propouštět vodní páry. Prodyšnost udává odolnost materiálu proti permanentnímu odpařování vlhkosti. 

Osobně bych vám doporučil se vybavit špičkovou membránovou bundou jen v takovém případě, kdy očekáváte mizerné počasí, déšť, sníh a vítr. Pokud má však být pěkně, vhodněji vám dle mých zkušeností poslouží “větrovka”- lehká, dobře sbalitelná bunda s DWR úpravou, zátěrem nebo nějakou méně výkonnou membránou. Ta bude daleko levnější, lehčí, snadno ji sbalíte do kapsy, nebo do pouzdra zavěšeného u pasu a v případě přeháňky nebo slabšího deště vám poskytne dostatečnou ochranu.

DWR úprava

Pokud nevíte, co je DWR úprava, zátěr, nebo membrána tak vězte, že: DWR je označení již od výrobce chemicky ošetřeného materiálu, který poté po určitý čas lépe odolává vodě. Řekněme, že jde o jakousi dlouho-působící impregnaci.

Zátěrem je materiál opatřen opět už výrobcem a jedná se o na spodní stranu svrchního materiálu nanesenou speciální vrstvu vysoce voděodolného materiálu. Výhodou je delší životnost, než je v případě DWR úpravy, ale za cenu nižší prodyšnosti a vyšší ceny.

Membrána je speciální materiál, který je nalaminovaný na spodní vrstvu svrchní materiálu stejně jako zátěr, ale na rozdíl od zátěru je daleko více odolná vůči vodě, má mnohem delší životnou, je dražší ale lépe prodyšná.

Softshell

Jedná se o souhrnné označení moderních vícevrstvých funkčních materiálů, které se používají převážně k výrobě outdoorového oblečení a bot.

Název vznikl spojením dvou anglických slov “SOFT” měkká a “SHELL“ schránka nebo skořápka. Z toho lze snadno odvodit i základní vlastnosti, kterými disponuje - mechanická odolnost, nepromokavost, dobrá tepelná izolace, větruvzdornost a prodyšnost.

V čem je jeho kouzlo a má nějaké nedostatky? Vše, co jste chtěli vědět o softshellu si můžete přečíst v našem článku ZDE. 

Tip: Nezapomeňte ani na uzavřenou, raději vyšší obuv s voděodolnou úpravou nebo membránou a samozřejmě funkční ponožky (froté nechte doma a sáhněte raději po ponožkách ze stejných materiálů, jaké jsme zmiňovali u funkčního prádla).

Dobrá rada na závěr

Chcete vašemu oděvu dodat potřebnou voděodolnost? Vyperte ho jednou za čas ve speciálním pracím prostředku pro technické a sportovní oblečení a poté ho ošetřete impregnačními prostředky. Pokud si nejste jisti, jaký přípravek se na daný kousek oblečení hodí a jak ho aplikovat, zeptejte se u dobrého prodejce turistického oblečení a vybavení. Určitě vám dobře a poradí.

Na boty použijte buď vosk nebo impregnaci, v závislosti na doporučení výrobce.

Při prvním dešti okamžitě zaznamenáte rozdíl.

• Pánské oblečení

• Dámské oblečení

• Dětské oblečení

• Jak vybrat outdoorové oblečení?

Užitečné odkazy

• Poradna >

• Testovna >

• Cestopisy >

• E-SHOP >

Autor: Vít Hruška

Zdroje: pixabay.com, unsplash.com