Pavlína Trauškeová: S fotoaparátem na Nový Zéland

Na začátku roku 2017 jsme pomohli, díky projektu PODPORUJEME VAŠE SNY, vybavit Pavlínu a Luba na jejich vysněnou cestu na Nový Zéland.

Pavlína je mladá cestovatelka, která cestuje se svým přítelem a fotoaparátem. Společně již navštívili mnoho zemí. Všechny cesty si plánují sami. Pavlína z cest přiváží nádherné fotografie a pořádá i cestovatelské přednášky. Razí heslo: „Za málo peněz hodně muziky“. A my jsme pro vás Pavlínu o jejich cestě krátce vyzpovídali.

Navštívit Nový Zéland je přáním nejednoho z nás, co bylo potřeba před cestou zařídit?

Ano, Zéland byl i naším dlouhodobým snem, ale dlouho jsme ho odkládali kvůli financím. Co si budeme říkat, Nový Zéland je prostě drahá destinace. Ale měli jsme velké štěstí a narazili jsme na zpáteční letenky za 13 500 Kč, což je tak úžasná cena, že nebylo co řešit. Řekli jsme si, že pokud chceme navštívit NZ, je toto naše šance. Letenky jsme koupili na březen, abychom měli na NZ celý měsíc k cestování. Před cestou jsme zařizovali pouze mezinárodní řidičák a cestovní pojištění. Ještě jsme dopředu z domova koupili letenky z jižního na severní ostrov a obráceně (levnější než trajekty) a zarezervovali si auto na jižním ostrově. Víza nejsou pro turisty potřeba.

Jaký byl váš plán cesty?

Jelikož rozpočet jsme měli omezený, rozhodli jsme se, že na severním ostrově budeme stopovat. Se stopováním máme již zkušenosti z Norska a Islandu a tomuto způsobu přepravy fandíme. NZ je bezpečná země, stopování zde šlo velmi snadno. První palce jsme zvedli hned u letiště v Aucklandu a po pěti dnech a tisíci prostopovaných kilometrech jsme dostopovali křížem krážem přes nejznámější místa až do centra Wellingtonu. Z Wellingtonu jsme přeletěli na jižní ostrov do Christchurch, kde na nás již v půjčovně čekalo auto. Na oplátku jsme tentokrát brali všechny stopaře u cest my. Autem jsme najeli asi 4000 km a projeli většinu jižního ostrova.

Co jste si zabalili s sebou?

Jelikož jsme první část cesty stopovali, zabalili jsme do batohů pouze to nejnutnější, abychom šetřili naše záda. Každý měl tedy s sebou asi 13kg batoh. Celý měsíc jsme spali ve stanu a jídlo připravovali pod hvězdami na vařiči. Z domova jsme kromě sladkostí vezli i několik expedičních jídel. Na NZ již začínal podzim, ale zima nám nebyla, byli jsme dobře vybavení. Náš ultra lehký stan, který stojí díky trekovým holím, váží pouze 1 kg a je odolný proti nepřízni počasí. Měli jsme teplé spacáky, ale důležitější byla kvalitní karimatka. Velkou zátěží byla fototechnika, ale bez té bych se na cestách již neobešla. Focení je moje velká závislost.

Co se ti na Zélandu líbilo nejvíce?

Zéland je celý krásný. Ale pokud bych měla jmenovat, tak se mi hodně líbil trek Abel Tasman, výstup a nocování na Roy’s Peak, Milford Sound, Wanaka a jeskyně s glow-worms.

Měli jste nějaké peripetie během cesty?

Nic strašného nás naštěstí nepotkalo. Jediné, co nás na chvíli potrápilo, byl „pavouk“ na předním skle. Ale naštěstí jsme na to byli pojištění a vše proběhlo v pořádku.

Podělíš se s námi o nej zážitek?

Zážitků na takové cestě člověk nasbírá spoustu. Jeden z největších byl plavání s volně žijícími delfíny. To bylo opravdu krásné. Dostali jsme neopreny, šnorchl a jelo se na otevřené moře. Vyšlo nám nádherné počasí a delfíni krásně spolupracovali a plavali okolo nás.

Ale ten nej zážitek pro mě je zasnoubení.