Spacáky – izolační materiály a teplotní určení

Vybíráte-li si spacák, je velmi pravděpodobné, že jste úplně ztraceni ve všech těch termínech a parametrech. Tento text Vás uvede do základní problematiky druhů izolačních náplní a nastíní, jak se vyznat v teplotní normě.

Izolační náplň

Izolační náplň tu je od toho, aby zachytila co nejvíce molekul vzduchu na místě. Takový nepohyblivý vzduch je totiž výborný izolant, a tak zadrží Vaše vlastní teplo pěkně uvnitř spacáku - skoro jako termoska. Samotná volba izolační náplně však bývá otázkou kompromisů. Na výběr máte peří nebo syntetiku.

Syntetické náplně

Ze syntetických materiálů si můžeme vybrat mezi mikrovláknem a dutým vláknem. Ač každé z vláken vypadá jinak a funguje na jiném principu, jisté vlastnosti mají stejné. Mezi ně patří, že nezpůsobují alergické reakce, jsou prakticky bezúdržbové a při jejich používání se tolik nemusíte tolik strachovat vody. Syntetická náplň za mokrého stavu neztratí objem a do omezené míry stále izoluje. Navíc poměrně rychle uschne. V čem se ale liší?

Duté vlákno má v řezu jednu či více dutinek, do kterých zachytává molekuly vzduchu, na délku má několik desítek cm. Spacáky s takovými vlákny bývají těmi nejlevnějšími, za kvalitní dutovlákenný spacák dáte od 1000 Kč výše. Spacáky jsou poměrně objemné a těžké, jejich životnost se udává kolem 3 let (vlákna se každým sbalením trošku lámou a izolační schopnost se tak používáním snižuje).

Mikrovlákno je naproti tomu vyráběno do podoby "nekonečně" dlouhého rouna, jež při své mikroskopické struktuře zadržuje vzduch na svém povrchu. Tento materiál se na podobě spacáku projevuje tak, že spacák v dané teplotní škále bude po sbalení menší a lehčí než dutovlákenný. Za to, a navíc i za náročnější výrobní technologii, se však platí, na tento spacák si připravte minimálně 1500 Kč, vyšplhat se však můžete třeba k 5000 Kč. Ohledně životnosti, vlákno nedokáže tolik vzdorovat neustálému sbalování a následné kompresi a jeho životnost je proto kratší. Rozdíl proti dutému vláknu však není tak markantní a projevuje se pak spíše v kvalitě vláken jednotlivých výrobců (tady pomůže jen zkušenost).

Peří

Peří je nenapodobitelný izolační materiál, který co do hmotnosti, objemu a životnosti nedokáže žádná syntetika nahradit. Proti ní bude mít peří ve zmíněných kategoriích vždy výrazně navrch. Je to vykoupeno cenou, jež začíná tak na 3500 Kč u letních spacáků a může se vyšplhat i k desítkám tisíců. Na druhou stranu, pokud spacák používáte často, tak se vám investice vyplatí. Vždyť péřák vám při správné údržbě vydrží třeba 10 let! Jako všechno, i peří má však své nevýhody, které se točí hlavně kolem toho, jak moc se o svůj spacák chcete starat. Peří by totiž nemělo na výletě přijít do styku s vodou, namočené peří ztrácí schopnost izolace a dlouho schne. Navíc by se ve vlhkém spacáku mohly usadit plísně, i proto je třeba péřový spacák po použití nechávat proschnout, aby měla vlhkost, jež se přes noc v izolaci nahromadila, šanci odpařit se. Ke správné údržbě peří pak patří i občasné přeprání, vypocené soli a minerály se na peří usazují a snižují jeho nadýchanost a tím schopnost držet teplo.

Když už jsme nastínili citlivou otázku „životnosti“ spacáku, řekněme si, jak ji maximálně zachovat: 1) Spací pytle s jakoukoliv náplní skladujeme mimo kompresní obal v suchu a mimo přímé sluneční světlo. Můžeme je zavěsit do skříně či volně rozložit třeba pod postelí. 2) Spacáky necháme vždy po použití pořádně vyschnout. 3) Spacáky do kompresního obalu nerolujeme ani neskládáme, ale cpeme. Je to rychlejší, snadnější a hlavně se vlákna neohýbají pořád stejně. 4) U syntetiky to nepřeháníme s praním, peří naopak čas od času do pračky šoupneme (případně někoho necháme udělat to za nás :)).

Více o tom, jak se starat o spací pytel, se můžete dočíst ZDE.

Teplotní komfort

No a jak je to vlastně s těmi teplotami? Na spacácích bývají uvedeny tři: komfort, limit a extrém, klasifikace dle normy EN13537 probíhá v laboratořích za podmínek, které venku pravděpodobně nenastanou. Teploty jsou proto pouze orientační. Obecně, komfort označuje teplotu, při které se za ideálních (laboratorních) podmínek vyspí 25letá žena (160 cm, 60 kg) v dobré kondici do růžova, limit je pak ekvivalentem pro zdatného 25letého muže (173 cm, 70 kg). Toto jsou hodnoty, dle kterých můžeme srovnávat spacáky v dané kategorii. Ovšem při volbě teploty, kterou požadujete, musíte přihlédnout hlavně k tomu, jestli jste zmrzliny, nebo pro vás léto končí až s prvními sněhovými vločkami. Navíc pocit tepla je závislý i na vaší momentální kondici. Jste unavení, hladoví nebo po nemoci? Za takových situací si spacák tak snadno nevytopíte a budete potřebovat teplejší. V úvahu také určitě vezměte, že používáním spacáku se izolační vlákna lámou a komfort se průběžně snižuje. Proto se při volbě teplotních limitů řiďte hlavou a vašimi zkušenostmi, nezapomeňte, že pocit tepla je velmi subjektivní. Ohledně hodnoty extrému, ta neukazuje nic jiného, než extrém – jde o teplotu označující možnou hranici nebezpečí podchlazení. Podle teploty extrému spacák rozhodně nevybírejte!

Spacáků je na trhu mnoho a každý se nehodí pro všechny. Proto se nejprve ptejte sami sebe, do jakých podmínek a jak budete nejčastěji jezdit, jakou únavu od vašich výletů očekáváte, jak váš organismus pracuje s teplem. Ten správný spacák na vás určitě někde čeká. Pokud stále tápete, zeptejte se nás, rádi vám pomůžeme. Nebo se v létě skočte podívat na Výstavu stanů, kde se na spací pytle můžete osobně podívat a pro jistotu si do nich třeba i vlézt.

Další články o spacích pytlích: