Každý ví, že Horská služba existuje. Ale málokdo ví, jak se v horách chovat, aby jejich služeb nikdy nepotřeboval. V tomto článku si o horských záchranářích řekneme všechno, co byste před výletem do hor měli vědět. 

České hory zažívají poslední roky doslova boom. Každoročně je navštíví miliony turistů: Češi, Němci, Poláci, turisté, trempové, cyklisti, lyžaři, běžkaři, rodiny s dětmi. V drtivé většině jejich výlety přetékají úsměvy, vyplavenými endorfiny a nesmazatelnými zážitky. A pro případ, že by idylku překazil nějaký ten úraz nebo jiná krizovka, nad nimi v povzdálí bdí Horská služba. Tým zkušených profíků připravených zakročit v nejdrsnějších podmínkách.

Hory se mění

Za poslední roky prošly hory a horský cestovní ruch radikální proměnou. Z naší každodenní praxe můžeme s jistotou říct, že moderní outdoorové vybavení se stalo mnohem dostupnějším a pořizuje si ho mnohem více lidí než před 10 lety, kdy jsme začínali. Ať už jde o funkční prádlo nebo membránové bundy, na prodejnách je po technologiemi našlapaných vychytávkách neutuchající hlad.

Také silnic, penzionů, značených stezek, lanovek a další infrastruktury v horách postupně přibývá. Na jedné straně se z horských hřbetů částečně vytrácí divokost, ale na té druhé se z dramatických panoramat těší mnohem více lidí. Rodiny s dětmi, ostřílení turisté i nezkušení začátečníci, ti všichni si hledají do hor nové cesty, aby si z nich odnesli co nejvíc. Nemluvě o tom, že v dobách Covidu začali Češi masově znovuobjevovat krásy tuzemských hor a návštěvnost většiny míst dosáhla nových rekordů.

Mění se i způsoby, jakými se v horách pohybujeme. Dnes se extrémní popularitě těší v létě cyklistika a skialpové lyžování v zimě. Kromě tradičních způsobů, jakými jsou chůze, běh a běžkování, se po svazích pohybujeme na elektrokolech a za parádním freeridem dupeme národním parkem na splitboardu. Oba tyto způsoby jsou oblíbené kvůli svobodě a rychlosti, kterou nabízí, ale pro záchranáře a ochránce přírody představují celou řadu nových výzev.

Horská služba 21. století 

Na všechny výše uvedené trendy musí reagovat i Horská služba. Můžeme si je rozdělit na faktory, které záchranářům práci zjednodušují a ty, které ji ztěžují:

Horská služba zároveň neustále modernizuje své vybavení i postupy. Přestože jsou členové HS ostřílení profíci, v jejich práci jim z velké části dopomáhají nejrůznější technologie a vybavení. Už dávno nečekejte bernardýna s dřevěným soudkem na obojku, připravte se na moderní techniku, elektroniku, termovize a drony.

Moderním pomocníkem záchranáře ve 21. století je v první řadě vysílačka. Díky radiovému spojení mohou být stanice v kontaktu navzájem i se záchranáři v náročném terénu, kde mobily nemají signál. Dále pak termovize, která je dnes nepostradatelnou součástí výbavy pro záchranné akce za mizerné viditelnosti. Nechybí ani dopravní prostředky jako skútry nebo čtyřkolky do terénu, drony pro průzkum a vybavení pro první pomoc, bez kterého se záchranné akce často neobejdou.

Počet záchranářů vyjíždějící k raněnému se samozřejmě liší dle závažnosti situace, díky modernímu vybavení jsou ale záchranáři mnohem efektivnější. „Přestože se počet turistů v našich horách neustále zvyšuje, počet záchranářů je už několik let v podstatě konstantní,” prozrazuje mluvčí HS. V lepší orientaci a celkovém usnadnění akce záchranářům pomáhá aplikace Záchranka, kterou HS doporučuje bezpodmínečně stáhnout každému, kdo do hor vyráží.

A co Horská služba plánuje do příštích let? Tak třeba postupnou opravu budov, jak avizoval její mluvčí. Vzorem této modernizace může být oprava základny na Lysé hoře v Beskydech, která proběhla před 3 lety – na místě původního sídla vznikla nová budova, která lépe odolává počasí a zároveň je energeticky úspornější. To je směr, kterým by se chtěla Horská služba dlouhodobě ubírat.

Nejčastější důvody zásahu HS

S členy Horské služby jsme také probrali (nejen) jejich každoroční, řekněme až tradiční záchranné akce. Šířením povědomí o zásazích lze totiž efektivně zvýšit opatrnost, se kterou turisté do hor vyrážejí. Jinými slovy jim názorně předvést, na co dávat pozor a proč hory nepodceňovat. Proto na sociálních sítích Horské služby čas od času narazíte i na různé příběhy ze života.

„Počet zásahů Horské služby roste každým rokem,” uvádí mluvčí HS. „Nejvíce jich je vždy v Krkonoších. V zimě nejčastěji zasahujeme u sjezdového lyžování, v letní sezoně se pak nejnebezpečnější aktivitou stává horská cyklistika.” Důvody za zásahem HS se liší případ od případu – mohou jimy být lehčí či těžší úrazy, únava a vyčerpání, ale i zbloudilý nebo nevhodně oblečený turista. Téměř vždy je příčinou zásahu nedodržování zásad bezpečného pohybu v horách, na sjezdovkách nebo na cyklostezkách.

Zatímco před 10 lety zasahovala Horská služba ze 75 % na sjezdových tratích a z 25 % ve volném terénu, v poslední sezoně už byl poměr sjezdovka vs. terén 50 na 50. Zásah ve volném terénu je přitom personálně, technicky i časově mnohem náročnější. Počet zásahů mimo sjezdovky roste zejména v zimním období, kdy se lidé i přes varování čím dál častěji pohybují mimo značené cesty.

Druhou častou příčinou je nevhodné oblečení, opět zejména v zimní sezóně. Vyskytly se případy, kdy se v hlubokém sněhu turisté vydali na výlet jen v džínách a keckách – takzvané oblečení na turistu, jenže doslova. Například minulý rok s turistkami v Beskydech brodícími se hlubokým sněhem v džínech vše dobře dopadlo, záchranáři je našli, zabalili do dek a povzbudili cucacími bonbony. Takových případů českými médii každý rok probublá hned několik.

Zimní stálicí mezi horskými riziky jsou laviny. Na ty je potřeba dávat pozor od listopadu do dubna, bedlivě sledovat lavinové zpravodajství a do volného terénu se nikdy nevydávat bez pípáku. „V lavinových oblastech jsou laviny značnou hrozbou, HS ale soustavně sleduje a zaznamenává sesuny a pravidelně vyhlašuje stupně lavinového nebezpečí,” dodává mluvčí HS a odkazuje turisty na webové stránky HS, kde naleznou veškeré informace.

Jaká zranění pak nejčastěji hrozí těm méně opatrným? Na lyžích se jedná především o zhmožděniny, poranění kloubů nebo zlomené končetiny, ale může dojít i k úrazu páteře a hlavy. Poslední dvě poranění jsou pak častá i u nehod cyklistů: „Úrazy na kole patří k těm nejvíce devastujícím. Zasažena často bývá hlava a páteř. Meziroční nárůst počtu těchto typů úrazů o 19 % je nejvyšší od doby, co se statistika sleduje,“ uvedl nedávno ředitel Horské služby René Mašín. Růst těchto úrazů si spojuje s rozvojem trailů, singltreků a downhill cyklistiky obecně.

Desatero ohleduplného turisty

1. Trasu túry vždy pečlivě naplánovat včetně vybavení (nezapomenut na léky). Plán volit s ohledem na fyzickou a psychickou kondici nejslabšího ze skupiny.
2. Získat co nejvíce informací o předpovědi počasí. V zimě EXTRÉMNÍ důraz na sněhovou předpověď a vyhlášenou lavinovou situaci.
3. Informovat o svém plánu okolí a to včetně plánované trasy a doby návratu.
4. Umět správně používat mapu a znát značení turistických cest, které je specifické pro jednotlivá pohoří. Zvážit, zda mapa v mobilu stačí, nebo bude jistější pořídit papírovou.
5. Znát typy výstražných tabulí a jejich význam.
6. Neopouštět značené cesty.
7. Sbalit s sebou lékárničku a ideálně umět poskytnout první pomoc v případě úrazu.
8. Znát kontakty na Horskou službu, nebo na Zdravotní záchrannou službu. Ideálně mít v mobilu (nabitém a zapnutém!) nainstalovanou aplikaci Záchranka.
9. Vědět, co dělat, když zabloudím, skončím pod lavinou nebo dojde ke zřícení v exponovaném terénu.
10. Hory nikdy nepodceňovat a nevystavovat sebe ani ostatní zbytečnému riziku nezodpovědným chováním.

Často (ne)kladené otázky o HS

Zeptali jsme se za vás na otázky, na které se turisté často ptají. A taky na ty, na které se nikdo neptá, ačkoliv by měl. 

Jak zavolat Horskou službu?

Nejefektivnější cestou k záchraně je aplikace Záchranka, která je v mobilu vždy připravená pro rychlé kontaktování nejen zdravotnické záchranné služby, ale i Horské služby. V případě, kdy potřebujete asistenci záchranáře, jednoduše v aplikaci stisknete tlačítko s logem Horské služby. Tím dojde k odeslání nouzové zprávy s vaší přesnou polohou členům HS v dané oblasti. Zároveň aplikace vytočí 1210, krizovou linku HS.

Jednou z promyšlených funkcí aplikace je také elektronická kniha túr, kam před odchodem zadáte trasu vaší cesty a čas, kdy plánujete vyrazit. Můžete si nastavit plánovaný časový limit na dosažení cíle. Pokud se do daného času neozvete sami, aplikace automaticky kontaktuje určenou osobu.

Kolik stojí výjezd Horské služby?

Vzhledem k tomu, že spousta lidí o orientačních cenách výjezdu nemá žádné tušení, je dobré si je uvést. Práce jednoho záchranáře HS ČR vyjde na něco málo přes 500 korun za hodinu, lékaře 850 korun. Za terénní vozidlo, které pro vás vyrazí, platíte 61 Kč za 1 km plus denní sazbu 1 200 korun za amortizaci každého použitého kusu techniky.

Ceny výjezdů se tak liší vzdáleností od nejbližší stanice HS a také počtem záchranářů, kteří se ho účastní. Zatímco do 3 km od stanice se třemi záchranáři se cena výjezdu pohybuje kolem € 200 (odpovídá cca 4 900,- Kč), dál než 3 km a s maximálně 10 záchranáři už se dostáváme na € 400 (cca 9 800,- Kč).

V porovnání s lidským životem jde o směšné ceny, ale zneužívat Horskou službu jako taxík z hřebene do hotelu se určitě nevyplatí.

Spadá výjezd do zdravotního pojištění?

Jestliže jste občan ČR nebo osoba, která má v ČR zřízené pojištění, pak ano.

Mohu si z hřebene českých hor zavolat vrtulník?

Rozhodně ne. Ne snad že by to nešlo, ale nedělejte to :)

Stačí mi do českých hor džíny?

Džíny v horách stačí na procházku obcí zakončenou maximálně tak kávičkou v kavárně. Jinak je to naprosto nevhodné oblečení v jakékoliv sezóně a jakémkoliv počasí, vsaďte proto na funkční oblečení navrstvené podle momentálního stavu počasí a nejbližší předpovědi.

Co mám dělat, když v horách uvidím někoho nevhodně oblečeného (žabky, džíny, ... )?

Zkuste ho decentně upozornit, ale to je asi tak vše, co se dá dělat. Můžeme doufat, že se domů dostane dřív, než se stihne stát opravdový průšvih.

Jak má vypadat lékárnička, kterou s sebou nosím do hor?

Přestože do hor nosí lékárničku málokdo, je správné se zamyslet nad jejím pořízením. Neměl by v ní chybět fáč a obinadlo, dezinfekce, náplasti a dále např. trojcípý šátek, škrtidlo nebo antiseptický sprej. Přidat můžete i opalovací krém a repelent, čistě preventivně.

Kde se dozvím lavinovou předpověď?

Aktuální info a lavinové zpravodajství vždy před akcí zkontrolujte na stránkách HS.

Jsem cyklista, co bych měl v horách dodržovat?

Nejlépe shrnutá pravidla pro cyklisty najdete v cyklistickém desateru na internetových stránkách HS. Je přesné a je nutné ho dodržovat.

Užitečné odkazy

• • • Poradna >

    • Testovna >

    • Praní a údržba >

    • E-SHOP >

Autor: Matyáš Vejskal, Radek Zeman - tiskový mluvčí Horské služby ČR o.p.s.

Zdroje: www.horskasluzba.cz, www.zachrankaapp.cz