Přeskočit na kategorie produktů Přeskočit na košík Přeskočit na navigaci
ForCamping s.r.o. - vybavení do přírody Menu
  • Zimní výprodej

Přechod Jeseníků s dětmi

Cestopisy a reportáže

Dnešní článek Katky Balcarové je o tom, že i s dětmi lze podniknout několikadenní přechody hor. Stačí počítat s delším časem, vybrat odpovídající trasu a vymyslet nějaké to zpestření, když bolí nožičky nebo se dostaví nuda.


Kudy kam v článku

Další možné varianty tras:

Tip na závěr:

Máte děti a přemýšlíte, kam vyrazit, abyste si společně užili několik dní na hřebeni hor? Určitě zakupte lístek do vlakové stanice Ramzová a vydejte se na přechod Jeseníků. Přechod s různými obměnami chodíme už spoustu let a naší tradiční akce jsme se nemuseli vzdát ani s příchodem dětí. Mimina odnosíte v nosítku, větší děti v krosničce, s chodícími dětmi z dvoudenní akce uděláte třídenní.

1. den - Ramzová - Červenohorské sedlo

  • Délka trasy: Ramzová – Šerák 4 km, Šerák – Červenohorské sedlo 9,5 km
  • Převýšení: 253 m nahoru, 575 m dolů
  • Cena lanovky: 170 Kč pro dospělé, 130 Kč pro děti

Ráno se v počtu hodně dospělých a ještě více dětí ve věku od 4 měsíců do 6 let scházíme na nádraží a nastupujeme do vlaku směr Ramzová. Tam přijíždíme v 10:33 a putujeme k lanovce. U ní se rozdělujeme, někteří z nás utíkají nahoru pěšky, někteří doprovází děti na lanovce. Rozhodně doporučujeme s dětmi lanovku použít, i tak je bude čekat dlouhá cesta a je zbytečné, aby je už na začátku otrávil dlouhý výstup. A rozhodně doporučujeme druhému z rodičů jít pěšky. Nejenže ušetří peníze, ale je to jediný úsek trasy, na kterém můžete jít a neřešit čůrání, kakání, přebalování, napít, najíst, nemusíte odpovídat na miliony otázek a budete šťastní, že můžete prostě jen nerušeně jít! Sen každého rodiče. Nahoře na Šeráku (vrchol lanovky) pak lanovkáři mizí do hospody a čekají na chodce.

Společně se pak vydáváme po červené turistické trase dál. Po cca kilometru cesta začíná stoupat na vrchol Keprník ve výšce 1423 m n. m. Za krásného počasí z tohoto vrcholu můžete vidět až na Tatry nebo Ještěd. Nádherný vrchol, ne nadarmo mě chtěl můj muž požádat o ruku právě zde. Nakonec to nevyšlo a své ANO jsem mu řekla v čínském bistru. Kocháme se, přebalujeme, krmíme, svačíme, debatujeme nad kamennými mužíky, o jejichž škodlivém vlivu na okolí mnozí z nás neměli tušení a zjišťujeme, že dvě hodiny jsou za námi a je potřeba se zase posunout dál. Následuje kruté klesání, na kterém můj muž už zvládl dvakrát zlomit běžeckou hůlku!

Na Trojmezí pak cesta začne mírně stoupat a přes bezejmenný vrcholek se přehoupne na sedlo Pod Vřesovkou. Zde děláme pauzu, bezdětní jsou úplně vyřízení z pomalého tempa a vyčerpaně se sesouvají do trávy. Nezdržujeme se dlouho, čas je neúprosný. Čeká nás ještě kilometr stoupání na Vřesovou studánku. Zde můžete zvolit hřebenovou variantu po žluté, my jsme se ale vydali dále po červené po úbočí. U Vřesové studánky následuje osvěžení z pramene a pak už 3,5 km dolů po široké cestě. Nevím jak vaše děti, ale ty naše tyhle dlouhé stereotypní cesty fakt nebaví, a tak je zabavujeme různými hrami (sochy, závody, slovní hry). I přes to se Nikolka s Jířou zvládají pohádat o to, jestli Praděd a Rampušák existují nebo neexistují. Na sedle už se v klidu ubytováváme a usedáme k vytouženému jídlu. Vegetariáni a vegani dostávají dopředu domluvené rizoto, ostatní si mohou v rámci uhrazené polopenze vybrat z jídelního lístku. Jsme unavení, kamarádka prohlásila, že tak málo kilometrů za tak dlouhou dobu ještě nikdy neušla.

Ubytováni jsme byli v Chatě Červenohorské sedlo. Jedná se o klasickou horskou ubytovnu, žádný luxus, na druhou stranu tam máte všechno, co potřebujete. Povlečenou postel, sprchu s teplou vodou a hospodu s jídlem a točeným pivem. Za noc zaplatíte 350 Kč za osobu, polopenze stojí 229 Kč. Jako velká skupina jsme získali slevu a jednu osobu stálo ubytování i s polopenzí 490 Kč za noc.

2. den - Červenohorské sedlo - chata Barborka

  • Délka trasy: 10 km
  • Převýšení: nahoru 441 m, dolů 135 m

Poučeni z dlouhého předchozího dne vyrážíme brzy, hned po snídani. Odpoledne mají přijít bouřky, a tak máme v plánu na chatu Barborka dorazit včas. Na úvod nás čeká stoupání po široké cestě podél sjezdovky. Dětem se nechce, trochu stávkují a trhají nás dle jejich tempa na jednotlivé rodiny. Všichni se scházíme až na vyhlídce Klínovec 1,5 km od sedla – tedy asi hodinu po odchodu. Po krátké svačině a přebalení mimin se vydáváme dál, nyní již podstatně záživnějšími hřebenovými úzkými cestami, kamenitým stoupáním a klesáním, to vše okořeněno o pěkné výhledy, až na sedlo Pod Malým Jezerníkem (3 km od sedla), kde dáváme větší piknikovou pauzu. Děti nabraly pěkné tempo, takže máme časovou rezervu. Nejtěžší úsek (stoupání na Švýcárnu), kde očekáváme dětské protesty, které nás o tu rezervu zase oberou, je ale stále před námi, a tak to moc neprodlužujeme a vydáváme se pomalu dál. Po přechodu vrcholu Jezerník se dostáváme na krásný úsek Slatě s dlouhými lávkami přes rašeliniště a s výhledy do obou stran. Nikča s Jířou tento úsek projdou rychle, kochačku si ale moc neužívají, neb se hádají o to, jestli Jířa narazil do našeho psa schválně nebo omylem. Než stihnou problém dořešit, už jsme pod obávaným prudkým stoupáním na Švýcárnu. A děti jdou a jdou, užívají si výlezy přes kořeny a kameny až jsou najednou nahoře. Následuje necelý půlkilometr po rovinaté široké cestě až na Švýcárnu. Necháváme Nikču s Jířou na pospas jejich tempu a za chvíli docházíme na Švýcárnu, kde na nás čekají všichni ostatní. Jířův otec vyslovil obavy, jestli bylo dobře Nikču s Jířou nechat samotné, aby nedošlo k nějakým necudnostem. Tak ho, unaveny jejich hádkami, uklidňujeme, že se toho bát nemusí, že dneska spíš hrozí, že se někde shodí ze srázu. Zatímco my teprve dostáváme vydatný oběd, část naší výpravy už je po jídle a pivu a vydává se dál, aby stihli vyjít na Praděd, než se rozprší a rozbouří. My s menšími dětmi takové ambice nemáme a vyrážíme až o necelou hodinu déle. Od teď až na Barborku nás čeká dlouhá široká cesta, nejprve 2 km do kopce na rozcestí Pod Pradědem a dále pak 2 km dolů na chatu Barborka. Nezáživný úsek nám ovšem zpestřuje vytrvalý déšť a zabaleni do ponča a pláštěnek docházíme v pořádku na chatu.

Chata Barborka je velkokapacitní, i tak ale v sezóně doporučujeme svůj pobyt předem ohlásit a rezervovat. Noc vás vyjde na 320 Kč, polopenze pak na 190 Kč ovšem s tím, že jídlo je předem dané a nelze si ho vybrat z jídelního lístku.

3. den - Chata Barborka - Karlova Studánka

  • Délka trasy: 7 km
  • Převýšení: nahoru 0 m, dolů 558 m

Jediný rozumný spoj domů nám z Karlovy studánky odjíždí už v 11:08, a tak na snídani, která se vydává až v 8 hodin, čekají pouze bezdětní. My s dětmi vyrážíme už v 7.15, abychom měli dostatečnou rezervu pro případ, že by přišly nějaké krize. Vydáváme se po modré turistické značce. Za kilometr se připojuje žlutá značka, my pokračujeme dále po modré další kilometr, kde se pak žlutá opět odpojuje. Do Karlovy studánky vedou obě dvě cesty. Žlutá vede údolím Bílé Opavy kolem vodopádů po žebřících a skalkách. Pakliže jsou vaše děti schopni zvládnout dlouhé žebříky, lávky, řetězy a náročný terén, můžete trasu bez obav v tuto ranní hodinu zvolit. O něco později bych už doporučila zvolit modrou turistickou s ohledem na proudící davy po žluté směrem nahoru. Modrá turistická trasa není tak krásná, ale zase je o něco rychlejší. Obě cesty se pak znovu potkávají na rozcestí U Paloučku. Následuje příjemný kilometr a půl podél řeky, který vystřídá nepříjemný kilometr po hlavní silnici. Po té dojdete do Karlovy Studánky. Tam se můžete napít z léčivého pramene, zajít si na jídlo, na zmrzlinu, nakoupit suvenýry a zaslouženě si po náročném přechodu odpočinout. A pobrečet si, že povedený přechod je zase za vámi. Odsud se každoročně odjíždí s těžkým srdcem.

Samozřejmě se nabízí i další možné varianty těchto tras. Níže se můžete podívat na některé z nich.

1. Zakončení u motorestu Skřítek (chata Barborka - motorest Skřítek)

  • Délka trasy: 13 km
  • Převýšení: nahoru 165 m, dolů 617 m

Třetí den je možné pokračovat hřebenovou trasou až k motorestu Skřítek. Od chaty Barborka se nevydáváte po modré značce, ale vracíte se na červenou z předchozího dne a pokračujete k chatě Ovčárna, od níž vystoupáte na Petrovy kameny, dále pak na Vysokou holi a Jelení studánku. Jedná se o nádherný nezalesněný kus Jesenického hřebene s nádhernými výhledy do obou stran bez výraznějších stoupání. Na Jelení studánce pokračujete dále po zelené chvíli nahoru na Ztracené kameny, po nichž následuje velmi náročný a 4 km dlouhý sestup. Tato trasa má jeden háček, poslední autobus ve směru na Šumperk odjíždí od motorestu Skřítek už v 16:40. S dětmi tento limit neposkytuje dostatečnou rezervu, zejména pokud do poslední chvíle nebudete tušit, jak rychle děti zvládnou závěrečný sestup. Pokud jdete bez dětí a máte dobré počasí, určitě tuto variantu doporučuji.

2. Dvoudenní varianta

Dvoudenní varianta celého přechodu je už o něco náročnější, zejména pokud se budete chtít druhý den dostat až k motorestu Skřítek. Bez dětí jí ale v pohodě zvládnete. Přespání se nabízí na chatě Švýcárna nebo přímo na vrcholu Pradědu. Pokud máte na přechod dva dny a berete menší děti, pak určitě vyberte dva kterékoli dny z našeho popisu, na Červenohorské sedlo i na Ovčárnu (1 km od Barborky) jezdí autobusy.

3. Jednodenní varianta

Za jeden den zvládnou celý přechod speedhikeři nebo běžci. V zimním období to ale zvládne i vášnivý běžkař. Pokud se vypravíte na zimní přejezd, počítejte s tím, že na trase je jen jeden strojově upravený úsek (Červenohorské sedlo – Ovčárna), a tak bude váš postup místy pomalejší než jste zvyklí. Běžkaři často přejezd zkracují, ukončují trasu v Koutech nad Desnou.

Bojovka pro děti

Dětem jsme připravili bojovku. Ve vlaku jsem našla dopis pro děti od Praděda, ve kterém děti prosí, aby mu pomohly, Rampušák z Orlických hor se chce zmocnit Jeseníků. Pokud mu pomohou, za odměnu se s nimi podělí o poklad, který hlídá na hoře Praděd. V dopise děti dostaly pokyny, aby po cestě sledovaly fáborky různých barev. Žlutá fáborka znamená, že se v blízkosti nachází úkol. Zelená barva vyznačuje začátek a konec území, ve kterém děti musí splynout s prostředím (měli jsme území hladojedů, kde děti nesmí nic jíst, území tichošlápků, kde mohou jenom šeptat, velmi krátké území hejkalů, kde mohou být hlasití, území skřivanů, kde vše musí zazpívat a území zpátečníků, kde musí chodit pozadu). Modrá barva značila, že se v blízkosti nachází občerstvení, aby děti měly více energie na další postup. Bojovkové plány byly velkolepé, realita byla mírný chaos v tom, jak s fáborkou nenápadně předběhnout Elenku, která se do hry ponořila tak, že chtěla být stále vepředu. Propriety potřebné pro postupové poklady a úkoly měl navíc většinou zrovna ten, koho drželo jeho dítě úplně na chvostu výpravy. S velkými obtížemi jsme zvládli plán pro první den, druhý den už jsme si vystačili jen s jedním územím a závěrečným pokladem. Proto pokud máte soutěživé děti, raději volte hru, kterou nemusíte připravovat s předstihem na místě.

Už jsme chytřejší, a tak máme pro příští hru připravenou mapu, ve které jsou stanoviště vyznačená, a tak není potřeba trasu fáborkovat.

Zdroje: archiv autora

Doporučujeme k přečtení i tyto články:

Winter Trail Malopolska

Cestopisy a reportáže

Běhání je v posledních letech v módě, ale není běžec jako běžec. V dnešním článku se s námi o své zážitky z ultramaratonu v Polsku podělí Mirek Píštěk.

Martin Surovec - Boj o přežití

Cestopisy a reportáže

Stékající potůčky potu, vyprahlý jazyk, scvrklý žaludek. Kyselá chuť mravenců a šnečí kolonie k snídani. Všechno lepší než odporná chuť přesládlé moruše. Přečtěte si o přežití v přírodě hned teď!

Víkend v obytném autě

Cestopisy a reportáže

Dny se krátí, vlahá letní rána vystřídaly přízemní mrazíky a dešťové plískanice jsou čím dál častější. To ale neznamená, že se musíte pobytu v přírodě vzdát. Jak na počasí vyzrál náš kolega Petr si můžete přečíst v následujícím článku.

Vybíráme pro vás

Dětské ponožky Devold Hiking Medium Kid Sock jsou vyrobené z převážné části z merino vlny a jsou určené...
Dětský multifunkční šátek Tube Sobi Multicolor značky Sensor je hezky barevný šátek, který můžete nosit...
Ve studených podzimních a zimních měsících oblékněte své potomky do zateplených přiléhavých sportovních...
Dětský multifunkční šátek Tube Monster značky Sensor lze nosit jako čepici, klasický šátek na krk, potítko...
Dětský multifunkční šátek Tube Type značky Sensor lze nosit jako čepici, klasický šátek na krk, potítko...