Přeskočit na kategorie produktů Přeskočit na košík Přeskočit na navigaci

Tatry s kočárkem

Cestopisy a reportáže

Ano, i s malým dítětem v kočárku se můžete vypravit na túru do Vysokých Tater. Inspirací vám budiž následující článek od Katky Balcarové.


Obsah

Máte malé dítě a chcete vyrazit na rodinnou dovolenou do vysokých hor? Ale máte strach, že budete s kočárkem popojíždět pod horskými masivy a vrcholky hor se kochat jen zespodu? Nebojte, máme pro vás dva tipy z Vysokých Tater, jak si rodinnou dovču naplánovat tak, aby si na své přišel každý.

Děti a nadmořská výška

V první řadě je potřeba vědět, že děti do dvou let by neměly do nadmořské výšky nad 2000 m n. m., některé zdroje dokonce uvádí jako hraniční výšku 1500 m n. m. Vše ještě zhoršuje přítomnost rýmy (tu si naše pětiměsíční mimino přivezlo) a použití lanovky, ve které nabírání výšky probíhá rychle a nekontrolovaně. Jinými slovy, ani nosítko není spása, malé dítě prostě musí zůstat v nižších polohách. Ale to neznamená, že v nich musí zůstat celá rodina.

1. Vrchol Ostrva 1 966 m n. m.

  • Výchozí místo: zastávka TEŽ Popradské pleso nebo Štrbské pleso (trasa ze Štrbského plesa není sjízdná kočárkem)
  • Délka trasy: TEŽ Popradské pleso – Popradské pleso 1 hod. (rychlým krokem bez dětí nám to trvalo cca 40 min., zpátky 25 min.)

Ráno vystupujeme z TEŽ na stanici Popradské pleso. Po asfaltové cestě se vydáváme vzhůru k Popradskému plesu. Pro kočár je to cesta ideální, pro starší dítě už tolik ne. Ani nádherné štíty kolem nás a nad námi nevyváží ten stereotyp asfaltu. A tak střídáme jednu hru za druhou, motivujeme trampolínou, svačinou a hospůdkou, které nás čekají na plese. Nikolka se i tak nejvíce těší na tancování, nedá se jí vysvětlit, že pleso není ples, ale jezero. Po cestě je v ostré zatáčce jedno odpočívadlo - lavičky se stolkem, které ale míjíme, čeká nás dlouhé zdržení na plese. Niky kupodivu neprotestuje.

Po necelých dvou hodinách docházíme na pleso, a po prvotním šoku, že je to opravdu jezero a ne taneční parket, na vše špatné zapomíná a zakusuje se do svačiny. Jsme ve výšce 1500 metrů, mimino stále spí a rozhodně to nevypadá, že by ho v tuhle chvíli nějak trápila nadmořská výška.

Můj muž na nic nečeká, shazuje batoh a vydává se sám na Ostrvu. Celá cesta je ze sedla vidět, ale je tak plná lidí, že ho za chvíli ztrácím z dohledu. Vítkovi výstup a sestup trval asi hodinu a půl, my se s Niky mezitím nasvačily, načež následovala trampolína a hraní si v domečku, proběhlo nakojení mimina a víc se toho ani nestihlo. Po návratu svého muže jsem se vydala na cestu já a on mezitím šel s holkami na čaj do chaty.

Vrchol Ostrva je vidět přímo od Popradského plesa. Táhne se k němu úzká prudce stoupající klikatící se cesta. Nejprve do sedla, ze kterého se dostanete po krátkém hřebínku na vrchol. Na to, jak je vrchol snadno dostupný a nepříliš vysoký, je výhled z něj přímo omračující.

Trasu určitě zvládnou i turisticky zdatné děti, jen si pak připočítejte nějaký čas navíc a buďte připravení na to, že to možná budete muset otočit. U našeho staršího dítěte jsme si byli jisti, že trampolína bude větší zážitek a mimino jsme kvůli rýmě nemohli tahat do vyšších výšek než bylo třeba, navíc ještě v nosítku, neboť cesta z plesa není sjízdná ani pro ten nejterénější kočár na světě.

Vyzvedávám pak rodinu v hospodě a vydáváme se na cestu zpět. Brzy se rozdělujeme, chceme Nikče dopřát trochu těch tatranských cest, a tak já s Niky míříme na Štrbské pleso a Vítek se kvůli sjízdnosti pro kočár vrací zpět na TEŽ Popradské pleso, odkud pak dojede na Štrbské pleso vláčkem. Nikča jde krásně, trasa je dlouhá asi 5 km bez výrazného převýšení. Cesta je kamenitá s mnoha skalkami kolem cesty a Nikča si cestu moc užívá, skalky vylézá a sléza, skáče z kamenů na kameny a mírné protesty začínají až v posledním úseku cesty na asfaltu. Tam už se potkáváme s Vítkem a už za soumraku jako šťastná rodina míříme na zastávku, kde nastupujeme na zubačku a míříme dolů do Štrby.

2. Vrchol Predné Solisko (2 093 m n. m.)

  • Výchozí místo: Štrbské pleso
  • Délka: Štrbské pleso – chata pod Soliskom 1 hod. 30 min., chata pod Soliskom – Predné Solisko 1 hod., zpět na chatu pod Soliskom 30 min., z chaty na Štrbské pleso 1 hod. 20 min. Časy se nám při rychlé chůzi až běhu a bez zastávek povedlo stáhnout na cca polovinu.

Pro velký úspěch si zopakujeme cestu zubačkou do Štrbského plesa. Tam se Vítek odděluje už na zastávce a rychlým krokem míří po modré turistické značce až na vrchol Soliska. Já s dětmi máme zatím v plánu udělat si pěkný den na Štrbském plese bez jakýchkoli sportovních ambicí. Užít si prostě vše, co toto místo dětem nabízí. A to jsou trampolíny, hřiště, stánky se suvenýry a jezero.

Neplánovanou vsuvkou je ještě nákup dětských ponožek za 7 euro v místní prodejně sportovního vybavení, neboť hned první trampolína, na kterou Nikča vlezla, byla mokrá. Následuje točená zmrzlina, nákup svačiny na plánovaný piknik, výběr pohledů, stánky se suvenýry, kde si Nikča po dlouhé době a velmi náročném rozhodování vybírá malého plyšového oranžového poníka Apple Jack. Prodavač ještě s nadšením nabízí Twilight a Rainbow Dash a svojí znalostí všech postaviček z My Little Ponny si Nikču totálně získává na svojí stranu, nicméně Nikča zůstává rozhodnutá pro Apple Jack.

V kompletní sestavě i s poníkem už pak míříme rovnou k plesu. Od zastávky je to necelý kilometr. Pleso pak po široké cestě obcházíme pomalým krokem zprava, směrem k modré turistické značce, po které šel Vítek, a která pak pokračuje na Solisko. V místě, kde se odpojuje od plesa a začíná stoupat, je krásný palouček, na kterém roztahujeme piknikovou deku, vytahujeme pečivo, ovoce, zeleninu a pomazánky, otevíráme džus a pouštíme se do hodování. Během pikniku píšeme pozdravy na pohledy. Nikolka mi diktuje věty typu: „Babičko, moc tě zdravíme, Karince se tu nejvíc líbí telefon, tablet a pivo," načež kývu hlavou a u toho píšu: „Babičko, moc Tě zdravíme, je tu krásně a těšíme se na Tebe." Než dopíšeme všech 13 pohlednic, už volá Vítek, že je na sestupu a do 15 minut je u nás.

Nadšeně přichází ještě o něco dříve, přebírá holky a přeje mi pěkný výstup. Už je 14 hodin, vyrážím tedy hodně na lehko, jen s flaškou vody, abych byla co nejrychlejší. Výškové metry nabírám velmi rychle, cesta vede prakticky strmě do kopce, nejprve lesem, potom pod lanovkou na otevřeném prostoru, kde už je vidět na chatu pod Soliskom. K ní se dostávám za cca 40 minut. Potkávám jen pár sestupujících. Od chaty pod Soliskom, kde končí lanovka, až na vrchol Soliska, už lidi proudí z obou stran. Nebýt toho, tak by to byla opravdu krásná vrcholovka, jde se už jen po kamenech, místy se musí s dopomocí rukou a já myslím na Nikču, jak by se jí tu líbilo. Příští rok je plán jasný, jeden z nás vytáhne děti lanovkou k chatě a společně pak půjdeme na vrcholek. Při výstupu se otevírají nádherné výhledy do okolních dolin. Štíty jsou částečně zahaleny v mracích, dravci volně poletují, vzduch pomalu ale jistě s přibývající výškou chladne. Je mi krásně. Na vrcholu chvilku pobudu a pak se ještě o něco rychleji než nahoru vydávám dolů. Během cesty se párkrát ohlédnu za sebe a slibuji si, že příští rok se na tenhle vrcholek vyhrabeme i s oběma dětmi.

S rodinou se potkávám na lavičce kousek od nádraží. Právě se řeší ztracený poník Apple Jack a nachází se v tátově kapse ve chvíli, kdy se zakoupí nový. A tak má Nikča dva a tento výlet se pro ni stává nezapomenutelným v tom nejlepším slova smyslu.

Praktické info:

Doprava

Pod Tatrami se můžete pohybovat systémem zubačky a električky (TEŽ), který je provozován Slovenskými dráhami. Z Popradu se dostanete do Starého Smokovce, ze Štrby zase na Štrbské pleso, ze kterého pak vede 30 km dlouhá trať přes Starý Smokovec až do Tatranské Lomnice. Zastávky na trati jsou výborným výchozím místem pro různé výlety. Doporučuji si předem zjistit časy odjezdů, v dolinách se často ocitnete bez signálu. Ve Štrbě je přímo u vlakové TEŽ zastávky k dispozici parkoviště, oba dny jsme měli štěstí na místo, nevím ale, jak je to v sezóně, dejte si proto raději časovou rezervu na parkování.

Zubačka i električka jsou baby friendly, jsou nízkopodlažní s dostatečným prostorem pro kočáry.

Mapy

Určitě doporučuji zakoupit papírovou mapu, máte v ní psané přibližné časy úseků, často bývají nadsazené, ovšem s dětmi je potřeba si k časům vždy něco málo přičíst. Skvěle poslouží i mapové aplikace, jen mějte nabitou baterku v telefonu, jistotu, že váš telefon umí pracovat i ve vlhku a mapy mějte stažené, aby vám pracovaly i v offline režimu.

Užitečné odkazy

Další zajímavé články:

Autor: Kateřina Balcarová

Zdroje: archiv autora, pixabay.com

Přeběh Králického Sněžníku

Cestopisy a reportáže

Katku Balcarovou vám jistě představovat nemusíme, publikuje u nás pravidelně a tentokrát nás s sebou vezme na Králický Sněžník.

Přechod Krkonoš s kočárkem - 2. část

Cestopisy a reportáže

V pokračování článku z Krkonoš se celá výprava dostane do cíle své cesty a vy získáte praktické informace pro případ, že se rozhodnete vyrazit také.

Přechod Krkonoš s kočárkem - 1. část

Cestopisy a reportáže

Týden na hřebeni Krkonoš ve složení 2 matky, 2 roční děti, 2 šestileté děti, 2 kočárky, 2 bágly, 2 kola. Vypadalo to zpočátku jako velká životní výzva. Jak to nakonec proběhlo a dopadlo?

Vybíráme pro vás

Dětské sportovní triko Manio od známé české firmy Progress, které můžou děti využít po celý rok.
Dětská nepromokává a sbalitelná bunda Neon Kids od Mac in a Sac je ideální pro všetranné použití během...
Hurricane PAS Jr jsou dětské zateplené kalhoty bez laclu od české firmy Axon. Přední díl z membrány ochrání...
Dětský sportovní dres Nipon JR od známého českého výrobce Axon je určen zejména pro nadšené malé cyklisty,...
Dětské funkční triko s krátkým rukávem Progress MLs NKRD 26CC zaujme svým námořnických designem malé...