Jeseníky - zimní dobrodružství

Dobrodružství - to není jen exotika a velehory, skvělé zážitky na vás čekají i u nás. Třeba v Jeseníkách!

Obsah

Máme plán
Vyrážíme
Lovecká chata
Jeseníky - to pravé dobrodružství
Užitečné odkazy

Když se mi koncem února naskytla možnost zaletět za velmi dobrý peníz na Island, neváhal jsem ani chvíli. Jenže... Letenky se velmi rychle prodaly. Já o svou šanci přišel a výlet odložil. Otázka zněla, kde jinde tady v okolí zažít dobrodružství, navíc za pár kaček? Volba padla na Jeseníky. Jedny z mála hor, které nejsou tak turisticky přetížené. Můžete si zde navíc dopřát soukromí krásných, skoro opouštěných, trailů.

Profil testera

Mirek Píštěk

Jmenuji se Mirek Píštěk, je mi 28 let a více než 6 let se věnuji běhání. Zaměřuji se zejména na trailové běhy. S tím souvisí i to, že miluji hory a pohyb v nich. Outdoor, přespávání pod širákem, znalosti přežití v přírodě a učení se soběstačnosti. Nedílnou součástí při sportovní aktivitě i outdooru je kvalitní vybavení. Díky firmě 4camping mám možnost právě takové výrobky, oblečení a různá příslušenství, mít.

Máme plán

Protože za dobrodružstvím se musí jít a přinášet oběti, naplánovali jsme si s kamarádem, že bychom rádi navštívili nějakou opouštěnou loveckou chatu. Jeseníky jsou plné různých chat, které dnes slouží především myslivcům a správcům lesa. Výhodou je, že o těchto chatách se moc neví, respektive málokdo a málokdy k nim chodí, protože jsou mimo turistické stezky.

Slovo dalo slovo, my sehnali kontakt na dotyčného polesného, zaplatili na dvě noci za chatu 1 000 Kč, vzali si klíčky a vyrazili jsme. Cena se možná zdá vysoká, vezměte ale v potaz, že chaty jsou zásobeny dřevem, obvykle základním vybavením na přežití a mnohdy dalšími nezbytnými věcmi. Zásobovat chatu na tak izolovaném místě je navíc technicky náročné.

Ženou ženu severem - běžkování v Laponsku

Byla jednou jedna žena, která kdesi za polárním kruhem, nasadila běžky a vydala se objevovat krásy Laponska.

>>> ČÍST DÁLE <<<

Vyrážíme

Můj původní plán vzít s sebou skialpy vzal za své, protože batoh byl tak plný, že prostor pro vybavení v něm už nebyl. V plánu bylo vyjít z Videlského sedla po Miliónové cestě směrem ke Švýcárně. Dole nám provozovatel mushingu (jízda se psím spřežením) říká něco, co mění naše plány. „Bez sněžnic to, neprojdete," povídá na naši snahu vydat se původní cestou.

Jdeme tedy po žluté a na Černíku se napojujeme na modrou směrem na chatu Švýcárna. Cesta je neprochozená a krásně zapadaná sněhem. Před námi šlo pár skialpinistů, jinak celou cestu prošlapáváme sami. Škrábat se nahoru je ve sněhu poměrně náročné, navíc s tak těžkými batohy, co máme. Pohled, který se nám nabízí na nejvyšším bodu naší cesty je ale krásný. Praděd, Dlouhé stráně a Červenohorské sedlo. Tři v jednom.

Lovecká chata

Od Švýcárny míříme po modré směrem k Sokolí skále. V létě zde vede pěkná turistická stezka, teď jsou tu ale metrové závěje sněhu a začíná se pomalu stmívat. Naštěstí k chatě dorážíme za světla. Cestu ke dveřím si odhrabujeme a modlíme se, ať je v kůlně dost dřeva a nemusíme mrznout.

Chata je prostornější, než jsme čekali. Dvě místnosti, ve kterých jsou jak kachláky, tak klasická kamna. A dřeva je naštěstí také dost. Je evidentní, že chata bývá v létě dost využívaná, protože je zásobená proviantem, nádobím, svíčkami, petrolejem, dekami a ostatními věcmi. Pro mě, coby městského člověka, je třídenní život bez elektřiny, vody a topení "dobrodružstvím". Člověk si tak alespoň více uvědomí, jaký luxus doma má, když zmáčkne vypínač či otočí kohoutek a má teplo a vodu. Menší nevýhodou, se kterou se ale musí počítat je fakt, že chatu je třeba vyvětrat, poměrně dost tam táhne a nejste jejími jedinými nájemníky. Plchy, tedy noční hlodavce s huňatým ocáskem, sem tam slyšíme.

Jeseníky - to pravé dobrodružství

Vydáte-li se do Jeseníků, oceníte nejen relativní samotu, ale také krásnou noční oblohu. Chata je na dobrém místě, kde světelné znečištění je menší, než v nejlepším případě najdu v okolí svého bydliště. V kontrastu se dvěma metry sněhu, příjemnou vůní spalujícího ohně a pocitem svobody je to přesně to "dobrodružství", po kterém jsem toužil.